Blížící se podzimní souboj o křeslo prezidenta Brazílie se stává napínavější. Poslední průzkumy jasně ukazují sestupnou tendenci popularity Dilmy Rousseffové, současné hlavy státu, stejně jako zvyšující se šance jejích hlavních protikandidátů. Zatímco Dilma se od února propadla v preferencích ze 44 na 35 procent, její hlavní protivníci, středopravicový Aécio Neves a umírněný levicový guvernér státu Pernambuco Eduardo Campos, rostou. Snižuje se také počet lidí spokojených se současnou vládou. Aécio Neves, kandidát „tukanů“, tedy Brazilské sociálně demokratické strany (PSDB), předběhl v posledních týdnech prezidentku ve federálním distriktu Brasília a ve státě Espírito Santo. Politologové tvrdí, že druhé kolo prezidentských voleb je jisté. A také v něm se pravděpodobnost na vítězství Dilmy snižuje.

V souvislosti s průzkumy se vynořila řada novinových článků a komentářů, které už současnou prezidentku a její Stranu pracujících (PT) pohřbívají. Reinaldo Azevedo, známý komentátor deníku Folha de S. Paulo, napsal sloupek s názvem „Strana pracujících začala umírat. Díky bohu!“, který mimořádně rezonoval na sociálních sítích. V deníku O Globo zaujal podobný postoj historik Marco Antonio Villa, který ve článku „Adieu, Strano pracujících“ předpovídá blížící se rozpad složité vládnoucí koalice od středu doleva vytvořené ještě exprezidentem Lulou.

Současná vlna skepse nebo naopak radosti z toho, že Dilma už není neporazitelnou kandidátkou, má pevné základy v dění posledních měsíců. Vládu jako by stíhala zrovna ve volebním roce jedna nepříznivá zpráva za druhou. Vlastní PT se rozhádala se svým nejdůležitějším koaličním partnerem, středovou Stranou demokratického hnutí Brazílie (PMDB). Spor o společné kandidáty na guvernéra nebo vzájemnou podporu v jednotlivých státech se sice podařilo zažehnat a už se nezdá jako v březnu, že by PMDB úplně opustila koalici. Nicméně několik jejích členů hlasitě uvažuje o vlastním kandidátovi na post hlavy státu. Jiní se spolu s  poslanci a senátory samotné PT přidali k hnutí Volta, Lula!, tedy „Lulo, vrať se!“, které volá po kandidatuře bývalého populárního prezidenta.

Pak je tu skandál se státním ropným gigantem Petrobrás. V roce 2006 zaplatila tato firma miliardu dolarů za rafinérii v Houstonu, kterou její prodejce, belgická společnost Astra, zakoupila o rok dříve za pouhých 42 milionů. A to vše pod dohledem současné prezidentky, tehdy předsedkyně správní rady. Extrémně zadlužený a korupčními obviněními stíhaný Petrobrás je vůbec problém, se kterým si nikdo neví rady. Potíže jsou také stále s Mistrovstvím světa ve fotbale a blížící se letní Olympiádou 2016. Její přípravy minulý týden označil viceprezident Mezinárodního olympijského výboru za „ty nejhorší, co zažil“. Obě akce jsou mezi veřejností nepopulární, očekávají se další masové protesty.

A to jsou pouze politické problémy. Země si prošla extrémním suchem, díky kterému hrozí výpadky dodávek elektrické energie, inflace je stále relativně vysoká a ekonomický výhled je slabý. 70 procent manažerů velkých firem se nedávno vyslovilo, že by se prezidentem měl stát Aécio Neves.

Předčasně pohřbívanou Dilmu však může potěšit také několik dobrých zpráv; třeba že její vlastní strana opakovaně prohlásila její kandidaturu za nezpochybnitelnou a že sám Lula svou nástupkyni podporuje, bez ohledu na volání po jeho návratu. Do prezidentského klání nevstoupí ani obávaný předseda Nejvyššího soudu Joaquim Barbosa, o kterém se donedávna spekulovalo jako o první možné hlavě státu afro-brazilského původu. Také nad svými současnými oponenty má Dilma několik důležitých výhod; Aécio Neves je hlavně na severovýchodě země považován za muže byznysu a bude mít problém voliče přesvědčit, že má skutečný zájem o boj s chudobou. Eduardo Campos sice ze severovýchodu pochází a je momentálně nejoblíbenějším a zřejmě nejúspěšnějším guvernérem v zemi, ale podle průzkumů ho celá třetina voličů vůbec nezná. To je dvakrát víc než v případě kandidáta „tukanů“. A samotné Mistrovství světa se nakonec nemusí ukázat jako tragické, zvlášť pokud se podaří udržet bezpečnost turistů, což má zajistit přítomnost vojenské policie i armády.

Jinak řečeno, Dilma možná již není neporazitelná jako před lety, ale porazit ji bude stále velmi obtížné. Především díky Lulově odkazu a pokračující síle tématiky boje s chudobou. Bude záležet na tom, jak se prezidentka dokáže vypořádat s lavinou špatných zpráv, která se od začátku roku bez ustání spouští na její hlavu.