Dva měsíce uplynuly od chvíle, kdy se milion lidí vydal protestovat do ulic největších brazilských měst. Za tu dobu se změnilo hodně. Kromě jiného také pozice první prezidentky v historii země, Dilmy Rousseffové, která se před začátkem protestů těšila značné podpoře.

Během protestů poklesla prezidentčina obliba do netušených hloubek. A v nich od té doby stagnuje. Jenže kde hledat lepší, či lepšího? Ti, kteří protesty podporovali — podle průzkumů 80 až 90 procent populace —, marně vyhlíží svého spasitele.

Chvíli se zdálo, že by takovým člověkem mohla být Marina Silvová. Kandidátka z minulé prezidentské volby, která opustila největší vládní stranu a proslavila se třeba bojem za ekologii a práva původních obyvatel, slibovala přinejmenším změnu stylu a odpoutání od mimořádně nepopulární politické elity. Co do obliby se v posledních týdnech prakticky dotáhla na úřadující prezidentku, i když ještě ani neoznámila svou vlastní kandidaturu. A usilovně pracovala na vytvoření alternativní platformy.

Jenže značnou část populace pobouřilo, když se Silvová otevřeně postavila za kontroverzního předsedu Komise pro lidská práva Marca Feliciana — předního podporovatele zákona o léčbě homosexuality a také autora nejednoho rasistického a homofonního výroku. Spojuje je totiž příslušnost k sílící evangelikální menšině.

A tak se spasitel hledá dál. Podle posledního průzkumu institutu Datafolha by se dnes hlavou státu mohla stát velmi známá tvář, a to hned v prvním kole, kdyby jen chtěla — Luiz Inácio da Silva. Comeback politika vystupujícího pod přezdívkou Lula a nejpopulárnějšího prezidenta v brazilské historii si přeje víc než polovina oslovených respondentů. Případným návratem by se zařadil po bok například bývalé prezidentky Chile Michelle Bacheletové, která se do úřadu velmi pravděpodobně vrátí po letošním listopadu.