Až příští čtvrtek dojde ke slavnostnímu zahájení Mistrovství světa ve fotbale, bude mít Jêssica se svými přáteli rozporuplné pocity. Podobně jako většina Brazilců miluje fotbal a pravidelně chodí z tribun sledovat zápasy Atlético Mineiro, svého oblíbeného týmu. A podobně jako většina Brazilců se nechystá z tribun sledovat žádný zápas národního týmu. A to nejen kvůli nelidským cenám.

↗

Hvězda brazilského fotbalu 90. let Ronaldo se blýskla výrokem, že nové nemocnice Brazilcům mistrovství nevyhrají. Foto fanpage fotbalisty, Facebook

Na brazilských ulicích v těchto dnech vládne podivná atmosféra. Zatímco během velkých fotbalových akcí vždy ve velkých i malých městech vlály žlutozelené vlajky, majitelé obchodů a restaurací stejně jako zákazníci oblékli dresy a zdi chudých sousedství pokryly fotbalové nápisy, nyní mistrovství světa nic nenapovídá. „Jsou tu jenom stánky se suvenýry pro turisty,“ říká Jêssica. „Ale nikdo neslaví.“ Ulice velkých měst mnohem častěji než fotbaloví fanoušci zaplavují demonstrace; Jêssica sama se jich aktivně účastní jako občanská žurnalistka z hnutí Mídia Ninja. A na sociálních sítích nadále vládne hnutí s výstižným názvem #NaoVaiTerCopa („Mistrovství světa nebude“).

Komplexní výzkum Pew Research Forum před pár dny zachytil v číslech to, čemu už dlouhou dobu nasvědčuje právě neveselá atmosféra a pokračující protesty, kterých se od začátku roku konaly stovky: 61 procent respondentů vnímá fotbalové mistrovství negativně kvůli špatnému směřování finančních prostředků. A 39 procent lidí se domnívá, že mistrovství poškodí obraz země v zahraničí. Když přitom tehdejší prezident Lula da Silva oznamoval v roce 2007 přidělení prestižního turnaje, zemi zaplavily nadšené oslavy a ohňostroje.

Co se tedy od té doby stalo s národem, který drží největší množství fotbalových trofejí na světě?

Samozřejmě se změnila atmosféra. Výše zmíněný výzkum mimo jiné ukazuje, jak mezi lety 2010 a 2014 prudce vzrostla celková nespokojenost; ze 49 na 72 procent. Na negativním dojmu má významný podíl zhoršující se ekonomická situace. Ekonomický růst se propadl, zato rychlý růst cen vyvolává rekordní nevoli. Značný vliv však mají i konkrétní události okolo příprav mistrovství.

Na prvním místě je korupce. Podezření ze zneužití veřejných peněz se zabývá na deset nezávislých federálních vyšetřování. Jedno takové nedávno ukázalo, že jen v případě stadionu v hlavním městě Brasilia se ztratilo v přepočtu pět miliard korun, což je pouze předběžná cifra. Stejný stadion se prodražil trojnásobně proti odhadům a celé mistrovství světa zatím stojí téměř čtyřikrát více, než přepokládaly propočty z roku 2007. Momentální střízlivý odhad je astronomických 85 miliard korun, což z brazilského šampionátu činí ten nejdražší v historii. Téměř všechny tyto prostředky přitom proudí do rekonstrukce a přestavby dvanácti stadionů, zatímco slibované investice do infrastruktury nejsou vidět. Jen namátkou, metro v Salvadoru otevře v červnu po letech výstavby pouze prvních sedm kilometrů a rozšíření mezinárodního letiště Galeão se podle všeho nestihne ani do Olympijských her v roce 2016.

Nutno říct, že samotná FIFA nastavuje pravidla pro pořádání mistrovství způsobem, který omezuje přínos pro pořadatelskou zemi, ale maximalizuje výdělky stavebních firem a korporátních partnerů. V květnu na internetu kvůli tomu začala petiční kampaň organizace Inspir Action, která upozorňuje na povinnost daňových výjimek pro všechny aktivity související s mistrovstvím. Žádné daně tak nezaplatí například Budweiser nebo McDonald’s. Odhady mluví o šestimiliardové ztrátě pro rozpočet jen kvůli tomuto vynucenému opatření.

Zatímco mistrovství přeje velkým korporacím, stačilo už doslova zdemolovat životy několika tisícům nejslabším. Velkou pozornost vyvolávají nucená stěhování obyvatel chudinských čtvrtí z okolí stadionů. Jen v Riu de Janeiru se to podle Amnesty International týkalo téměř dvaceti tisíc rodin. Přestože federální zákony nařizují nabídku adekvátních náhradních pozemků v blízkosti původního bydliště, v řadě konkrétních případů nebyly dodrženy a kompenzace jsou nedostatečné. Brazilská biskupská konference tento týden rozeslala farnostem dopis se symbolickou červenou kartou, aby na tento problém upozornila.

Kromě demolice domů se nejchudších týká také brutální militarizace především v Riu a São Paulu, kde před několika dny došlo k dalšímu navýšení přítomnosti vojáků a vojenské policie. Ozbrojené složky nasazené ve favelách, tedy brazilských chudinských čtvrtích, už prokázaly, že dokáží postupovat brutálně a jejich obětí se často stávají nevinní. Mnoho obyvatel vůbec netěší, že se z jejich měst kvůli ochraně turistů a zajištění klidného průběhu mezinárodní akce stávají pevnosti. Například v nedávno obsazené favele Maré v Riu de Janeiru se počet příslušníků ozbrojených složek na jednoho obyvatele zvýšil sedmkrát oproti celonárodnímu průměru, a to nikoli z důvodu nadprůměrných kriminálních aktivit. Čtvrť se nachází na trase z mezinárodního letiště, takže vláda chce zajistit, že se proudící turisté budou cítit bezpečně.

Každý případ podezření ze zneužití veřejných prostředků, každá reportáž o vysídlené rodině a každá informace o policejní brutalitě přispěla k tomu, s jakou kritikou dnes Brazilci pohlížejí na akci, která se v představách politiků měla stát národním svátkem. Svých pár hřebů do rakve zatloukli také sportovci sami, dnes už legendárními výroky fotbalových hvězd; třeba Ronaldo na požadavky demonstrujících za lepší zdravotnictví odpověděl, že stavbou nemocnic se mistrovství světa vyhrát nedá. A představitelé FIFA pravidelně znechucují veřejnost svými pohrdlivými komentáři do médií.

V příštích týdnech zjistíme, jak se zachová vnitřně rozervaný národ, který miluje fotbal, ale nesnáší mistrovství. Jêssica tvrdí, že vyřeší dilema kompromisem; zúčastní se důležitých protestů a zápasy bude s přáteli a jejich stejně fotbalově naladěnými rodinami sledovat doma u televize. A kdyby brazilský národní tým přeci jen získal nejvyšší trofej? „Oslavy nevylučuji,“ přiznává Jêssica. „Ale na okolnosti toho všeho nikdy nezapomeneme.“

Kdyby náhodou přece zapomněli, pravděpodobně jim rozporuplné mistrovství brzy připomene další monstrózní akce. Blíží se Olympijské hry. A s nimi série staronových problémů v ještě astronomičtějších cifrách. Když Brazilce dokázal znechutit milovaný fotbal, co teprve dokáže Olympiáda?