Nindžové mediálního světa

Stálý spolupracovník DR zabývající se Latinskou Amerikou přibližuje další z důsledků červnových protestů v Brazílii – růst zájmu o práci tzv. občanských žurnalistů a hnutí Mídia Ninja.

Gerson Boaventura pracuje ve svém běžném životě jako lingvista a učitel angličtiny. Vedle toho však při každém protestu v jeho rodném městě Fortaleza vyráží do ulic, aby na kameru zachytil jejich průběh. Zaměřuje se především na policejní násilí. Patří mezi rozrůstající se skupinu tzv. občanských žurnalistů, kteří se sdružují v hnutí nazvaném Mídia Ninja.

Masové červnové protesty přinesly do Brazílie vedle jiných i změnu, která se ukáže možná co nejzávažnější – změnu mediálního prostředí. To v zemi dlouho informačně formovaly deníky O Globo a Folha de S. Paulo a televizní stanicí Globo Network. Právě tato tradiční velká média na sebe přivolala svým zpočátku velmi vlažným až nepřátelským přístupem k demonstracím hněv veřejnosti, a výrazně tak pomohla fenoménu Mídia Ninja.

Onen „nindža“, mimochodem ve znaku celého hnutí, je ve skutečnosti portugalskou zkratkou pro nezávislý narativ, žurnalistiku a akci. Ačkoli se hnutí dostalo do širšího povědomí teprve nedávno, zakladatelé ho začali utvářet už kolem roku 2005. Zpočátku se tak dělo se zaměřením na pořádání kulturních akcí. Gerson se zapojil o dva roky později, kdy se účastnil prvních větších protestů ve Fortaleze.

Z aktivistického kulturního projektu se brzy stalo něco víc; samotní členové hnutí se začali více angažovat v politických otázkách. Nesledovali jen stávky a protesty, ale také třeba akce policie ve favelách a vůbec zneužívání pravomocí ozbrojenými složkami. Hnutí tvořilo nejdříve zhruba dvacet lidí v šesti největších městech země, avšak po vypuknutí červnových protestů počet nindžů skokově vzrostl. Dnes je odhadován na dva tisíce.

Přerod a fungování
Jak již zmíněno výše, mnoho Brazilců přestalo zvláště v počátcích protestů velkým médiím věřit. Jejich reportéři se mnohých akcí neúčastnili; nechodili mezi protestující a zůstávali za policejními kordony. Občanští žurnalisté z Mídia Ninja byli naopak v epicentru každé demonstrace. A to s nejmodernějšími technologiemi. Nesestříhané záběry z protestů a následných policejních zásahů se vysílaly živě na síti. Twitter a Facebook zaplavovaly tisíce fotografií a krátkých reportáží.

Konkrétním mezníkem pro rozšíření fenoménu se přitom stal nejspíše případ Bruna Ferreiry Telese – mladého muže, který byl policií zadržen a obviněn z pokusu o vraždu. Mídia Ninja s ním odvysílali rozhovor a zveřejnili důkazy, že v době, ve které se měl útoku na policisty dopustit, neměl v ruce žádnou zbraň. Pouze utíkal před postupujícími policisty. Interview převzala právě nenáviděná stanice Globo News, součást největší mediální skupiny v Latinské Americe Organizações Globo, a o hnutí se začala zajímat široká veřejnost. Počet jejich fanoušků na Facebooku narostl ze zhruba dvou tisíc na současných více než dvě stě tisíc. Nindžům pak poskytl oficiální rozhovor i starosta Ria Eduardo Paes.

Mídia Ninja si dosud nevytvořili žádnou pevnou organizační strukturu. Ba co víc – zdá se, že jim vyhovuje právě opak. „Je to spíš způsob práce než skutečné médium,“ vysvětlil mi Gerson. „Každý může být nindža. Nikdo nedělá žádná výběrová řízení, nemusí mít diplom.“ Lidé zapojeni v hnutí se sice mohou organizovat do větších, profesionálnějších skupin, ostatně jsou mezi nimi i bývalí kariérní novináři. Ale stejně tak se může jednat o zcela individuální akci. Kooperace probíhá na sociálních sítích bez jakéhokoli ústředního vedení, podobně jako ve spřízněném hnutí Anonymous, s nímž mají mnozí nindžové společné kořeny a obě hnutí široce spolupracují.

Mídia Ninja též zatím nemají žádnou plnohodnotnou internetovou stránku. Zainteresovaní lidé pracují dobrovolně a zadarmo, i když probíhá určitá forma výpomoci, například s výbavou nebo ubytováním zadarmo u sympatizantů. Zakladatelé hnutí se nyní pokoušejí o cílenější fundraising určený na konkrétní akce; tímto způsobem se například podařilo získat potřebné finance na letenku a ubytování pro Rafaela Vilelu, který zamířil do Egypta, aby mohl zprostředkovat dojmy z tamějších demonstrací.

Hnutí je jinak v současné době – tj. po opadnutí největší vlny protestů – ve stavu hledání nových témat. Kromě situace v chudinských čtvrtích a čím dál brutálnějších policejních zásahů proti zmenšujícím se skupinám nespokojených se někteří členové zaměřují třeba na situaci indiánských komunit. Porušování lidských práv a demokratických principů je ostatně hlavním cílem většiny nindžů. A mnozí z nich tak jako Gerson navíc věří, že protesty se příští rok vrátí s ještě větší silou. „Budou prezidentské volby. A mistrovství světa ve fotbalu. Bude to velké, mnohem větší než letos.“

Hranice novinařiny
Právě naznačená neskrytá angažovanost ve prospěch účastníků protestů je na práci nindžů nejvíce kritizována mainstreamovými žurnalisty. Dle nich Mídia Ninja žádnými novináři nejsou, neboť se do demonstrací přímo zapojují. Mnozí z nich navíc sympatizují s Anonymous nebo s tvrdým jádrem protestujících, tzv. Black Blocs. To je nezřídka obviňováno z podněcování násilí.

Ostatně Gerson sám je spoluzakladatelem první takové skupiny ve Fortaleze.„Žádný novinář není bez názoru, vždycky reprezentuje něčí zájmy. My se jenom netajíme tím, na jaké straně stojíme,“ vysvětluje.

Na nezávislý přístup ostatních médií Gerson nevěří. Jak připomíná, například zmíněná skupina Globo kolaborovala s diktaturou a dosud udržuje silné vazby na armádu a policii. Nedávno se také objevily informace o vazbách některých jejich předních novinářů na CIA. Mídia Ninja pak nad to publikují nesestříhané, často souvislé záběry z každé demonstrace a přehršel materiálu, ze kterého si každý může udělat obrázek sám.

A že jsou amatéři, jak je jim někdy vyčítáno z akademických kruhů? „Vždyť spousta ostatních novinářů z nich taky,“ namítá Gerson. „Často žurnalistiku vůbec nestudovali, média hromadně nabírala každého člověka s diplomem. Zato u nás je spousta lidí s dobrým teoretickým základem a profesionální minulostí. Jenom už se nechtěli podílet na kolaboraci,“ doplňuje.

Přestože budoucnost dalších protestů zůstává nejasná, vznik hnutí Mídia Ninja bezpochyby přispěl k radikální proměně na brazilské mediální scéně. A možná, jestli se hnutí rozšíří za hranice, také na mediální scéně vůbec. Zatímco mainstreamová média žehrají na úbytek zájmu o informace a masově propouští, hnutí Mídia Ninja dokázalo k zájmu o nebulvární veřejné dění přilákat statisíce lidí. A další statisíce ovlivňuje; s minimálními náklady, s moderním přístupem a zápalem, o jakém si mohou profesionální žurnalisté nechat jen zdát.

Je jasné, že velká média nikdy nebudou moci převzít způsob práce a angažovanost nindžů, stejně jako se Mídia Ninja nikdy nemůže stát plnohodnotným mainstreamovým médiem. Ale možná by se měla média nad úspěchem Mídia Ninja přinejmenším zamyslet.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.