Nindžové mediálního světa
František KalendaStálý spolupracovník DR zabývající se Latinskou Amerikou přibližuje další z důsledků červnových protestů v Brazílii — růst zájmu o práci tzv. občanských žurnalistů a hnutí Mídia Ninja.
Gerson Boaventura pracuje ve svém běžném životě jako lingvista a učitel angličtiny. Vedle toho však při každém protestu v jeho rodném městě Fortaleza vyráží do ulic, aby na kameru zachytil jejich průběh. Zaměřuje se především na policejní násilí. Patří mezi rozrůstající se skupinu tzv. občanských žurnalistů, kteří se sdružují v hnutí nazvaném Mídia Ninja.
Masové červnové protesty přinesly do Brazílie vedle jiných i změnu, která se ukáže možná co nejzávažnější — změnu mediálního prostředí. To v zemi dlouho informačně formovaly deníky O Globo a Folha de S. Paulo a televizní stanicí Globo Network. Právě tato tradiční velká média na sebe přivolala svým zpočátku velmi vlažným až nepřátelským přístupem k demonstracím hněv veřejnosti, a výrazně tak pomohla fenoménu Mídia Ninja.
Onen „nindža“, mimochodem ve znaku celého hnutí, je ve skutečnosti portugalskou zkratkou pro nezávislý narativ, žurnalistiku a akci. Ačkoli se hnutí dostalo do širšího povědomí teprve nedávno, zakladatelé ho začali utvářet už kolem roku 2005. Zpočátku se tak dělo se zaměřením na pořádání kulturních akcí. Gerson se zapojil o dva roky později, kdy se účastnil prvních větších protestů ve Fortaleze.
Z aktivistického kulturního projektu se brzy stalo něco víc; samotní členové hnutí se začali více angažovat v politických otázkách. Nesledovali jen stávky a protesty, ale také třeba akce policie ve favelách a vůbec zneužívání pravomocí ozbrojenými složkami. Hnutí tvořilo nejdříve zhruba dvacet lidí v šesti největších městech země, avšak po vypuknutí červnových protestů počet nindžů skokově vzrostl. Dnes je odhadován na dva tisíce.
Přerod a fungování