Rekordní odlesňování Amazonie ohrožuje tisíce živočišných druhů
Adam Rektor-PolánekVíce než třetina přirozené amazonské půdy zmizela v důsledku odlesňování. Ohroženo je přes deset tisíc živočišných druhů, dalším dopadem jsou vyšší emise. Za zhoršující se stav pralesa je přímo zodpovědná vláda prezidenta Jaira Bolsonara.
Pětatřicet procent Amazonského pralesa bylo podrobeno odlesňování a degradaci půdy. Na pokraji vyhynutí je v důsledku přes deset tisíc živočišných druhů. Vyplývá to z nejnovější studie Vědeckého panelu pro Amazonii (Science Panel for the Amazon, SPA).
Studie od SPA je nejdetailnějším výzkumem stavu Amazonského pralesa v dějinách. Podílelo se na ní dvě stě vědců z celého světa. Největší tropický deštný prales je podle nich v kritickém stavu — a času na jeho záchranu ubývá.
„Stávající ničivý trend je třeba zvrátit. Na osudu Amazonského pralesa závisí boj se změnami klimatu a globálním úbytkem biodiverzity,“ uvedla pro agenturu Reuters profesorka ekologie při Brasilijské univerzitě Mercedes Bustamanteová.
Rekordní odlesňování ohrožuje výskyt konkrétně osmi tisíc rostlinných a přes dva tisíce zvířecích druhů. Způsobeno je především chovem skotu a pěstováním sójových bobů, ale také těžbou nerostných surovin.
Úbytek přirozené Amazonské půdy je dlouhodobým problémem, výrazně se ale horší pod vládou brazilského ultrapravicového prezidenta Jaira Bolsonara. Od jeho zvolení v roce 2019 se odlesňování extrémním tempem zrychluje. Bolsonaro totiž záměrně rozvolňuje ekologická opatření, aby v chráněných oblastech umožnil těžbu surovin a výstavbu nových farem.
Zamořené plíce planety
Vážné ohrožení živočišných druhů navíc není jedinou krizí plynoucí z odlesňování. Minulý týden vyšla v časopise Nature přelomová studie úzce navazující na tu od SPA. Skupina vědců v ní definitivně potvrdila tezi, že Amazonie už vypouští víc emisí, než jich dokáže vstřebat.
„Plíce planety,“ jak se pralesu často přezdívá, přitom dlouho platily za místo, kde se emise oxidu uhličitého takzvaně „propadají“ (tzv. carbon sink). Hlína a rostliny totiž v sobě dokáží uhlík ukládat. S postupujícím odlesňováním však potenciál Amazonie na vstřebávání emisí upadá.
„Pálení vyprodukuje třikrát víc oxidu uhličitého, než je prales schopen vstřebat. V místech, kde odlesňování přesahuje třicet procent vzniká desetkrát víc emisí než v místech, kde je odlesňování pod dvaceti procenty,“ upřesňuje pro deník Guardian závěry studie její hlavní autorka, vědkyně Luciana Gattiová.
Platí proto, že se od rozsahu odlesňování přímo odvíjí míra emisí i úbytku biodiverzity. Podle studie SPA je k záchraně Amazonského pralesa zapotřebí do deseti let snížit odlesňování a degradaci půdy z momentálních pětatřiceti procent na nulu. Nutné bude i systematické znovuzalesnění.
Naděje závisí na Brazílii
Šedesát procent plochy Amazonie se nachází na území Brazílie. Změna stávajících poměrů tak závisí předně na změně brazilské politiky. Navzdory snahám původních obyvatel, ekologů i lokálních zastupitelů prales chránit však podle komentátorů k potřebným ekologickým opatřením nedojde, dokud je u moci Jair Bolsonaro.
Už příští rok se však politická orientace země může výrazně změnit. 2. října 2022 v Brazílii proběhne první kolo prezidentských voleb — a v průzkumech zatím přesvědčivě vede levicový exprezident „Lula“ da Silva.
Za Lulovy vlády v letech 2003 až 2010 míra odlesňování Amazonie klesala, a na konci jeho mandátu byla dokonce rekordně nízká. Vzhledem k událostem posledních pár let tak mohou být říjnové volby referendem nejen o koronavirové krizi, ale také o destrukci jednoho ze světově nejdůležitějších ekosystémů.