Sibiřská oblast Jakutsko obecně platí za jedno z nejchladnější míst na Zemi. Nachází se na permafrostu, a teplota se v zimních měsících běžně pohybuje mezi mínus pětatřiceti a mínus padesáti stupni Celsia.

V posledních týdnech se však Jakutsko potýká s extrémními lesními požáry. Plameny už pohltily na jeden a půl milionu hektarů půdy a šíří se dál.

„Už měsíc kvůli hustému dýmu není nic vidět. Děti jsme raději poslali pryč, požáry už jsou pouhé dva kilometry od naší vesnice. Složky záchranného integrovaného systému i vesničané se snaží pomoct, ale nedaří se jim oheň zastavit. Všechno je v plamenech,“ popsala situaci pro deník Guardian Varvara, obyvatelka sibiřské obce Terjut.

Vlny veder jsou na Sibiři v posledních letech časté, stále se však prohlubují. Letošní sibiřské léto má být vůbec nejsušší v historii měření — a suchem způsobené lesní požáry ještě extrémnější, než ty loňské.

Hustý žlutý dým

Požáry navíc daly vzniknout vysoce jedovatému smogu. Ve vzduchu se totiž polétavý prach mísí s ozónem či benzenem. Podle odborníků jde o jeden z nejhorších případů znečištění ovzduší v dějinách.

V posledních dnech naměřili v ovzduší města Jakutsk přes tisíc mikrogramů škodlivých částic na metr krychlový. Jde o cifru čtyřicetkrát vyšší, než kolik je zdraví bezpečný průměr. Vedení města proto vyzvalo všech přes tři sta tisíc obyvatel, aby neopouštěli své domovy.

„Je to jako stát vedle táboráku. Stačí otevřít okno a pokoj ihned vyplní nepříjemný zápach. Lidem je z toho zle. V pondělí vítr na pár hodin situaci zlepšil, tak jsme šli rychle nakoupit. Byt jsme opustili od pátku vůbec poprvé,“ uvedla pro deník Guardian Aytalina, jedna z obyvatel města.

„Hustý žlutý dým,“ jak smog popisují místní, je největším rizikem pro děti a důchodce. Komplikuje ale také zdravotní situaci covidových pacientů, čímž dopady epidemie ještě zhoršuje.

Projev i příčina klimatických změn

Sibiřské lesní požáry letos do atmosféry vypustily pětašedesát megatun uhlíku, tedy nejvíc ze všech místních požárů za posledních osmnáct let. Pokud se bude oheň dál šířit dosavadním tempem, brzy půjde o nejvíc emisí ze Sibiře v dějinách měření.

Požáry jsou způsobené extrémními projevy změn klimatu, zároveň však vypouštěním uhlíku klimatickou krizi prohlubují. Jde o takzvanou pozitivní zpětnou vazbu, tedy o princip, podle kterého stávající zdroje oteplení vytváří zdroje nové. Kromě lesních požárů je příkladem třeba tání ledovců, které uvolňuje pro klima vysoce škodlivý metan.

A právě tání je na Sibiři klíčovým tématem. Tamní permafrost totiž mizí rekordním tempem, což ohrožuje lidské životy i stabilitu infrastruktury.

Ruská klimatická politika: prozatím slova bez činů

Intenzita i frekvence nepřirozeného tání a lesních požárů se přitom přímo odvíjí od stavu klimatu. Ve světle posledních týdnů tak hlavní představitel Jakutska Ajsen Nikolajev v úterý vyzval vládu, aby začala brát klimatickou krizi vážně.

„Lesní požáry mají jedinou příčinu: globální změny klimatu. Jsou velkou výzvou pro celou naši zemi, v Jakutsku se nachází třetina ruských lesů. Musíme naši přírodu lépe chránit,“ uvedl Ajsen Nikolajev pro státní agenturu RIA Novosti.

Ruská vláda dlouhou dobu nejprve popírala a následně relativizovala klimatické změny, v posledních pár letech však své stanovisko mění. Prezident Vladimir Putin i ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov se nedávno nechali slyšet, že změny klimatu zasluhují víc politické pozornosti a je zapotřebí obecná „změna přístupu“.

Podle vědecké komunity však zatím mají oba od slov k činům daleko. Ruská energetika i ekonomika vykazují vysokou závislost na fosilních palivech, především na plynu. Na půdě ruské federace tak vzniká kolem pěti procent světových emisí oxidu uhličitého.

Další informace:

• The Siberian Times Permafrost is ablaze with hundreds of wildfires in world’s coldest region
• Guardian ‘Airpocalypse’ hits Siberian city as heatwave sparks forest fires
• Nasa Earth Observatory Fires Scorch the Sakha Republic