Brazílie si zvolila staronového prezidenta. Luiz Inácio Lula da Silva ze Strany pracujících, který již úřad zastával v letech 2003 až 2010, porazil ve druhém kole stávajícího krajně pravicového prezidenta Jaira Bolsonara. To však neznamená, že bylo pokořeno i to, co Bolsonaro zosobňoval.

Už jen to, že na druhé kolo vůbec došlo, dokládá, jak hluboce polarizovaná je brazilská společnost — podobně jako mnohé další dnes. Bolsonaro, který se u armády a konzervativních křesťanů těší zvláštní oblibě, získal v prvním kole více než jednapadesát milionů hlasů a v druhém přes osmapadesát.

Dostávalo se mu tedy nemalé podpory, ať už finanční či ideologické, od mocných ekonomických skupin, především ze strany agrokorporací. Koneckonců agrobaroni čítají třiatřicet z padesátky největších dárců Bolsonarovy kampaně.

Ohromné měřítko

Brazilské zemědělství je vysoce industrializované odvětví, jehož ekonomický výkon odpovídá čtvrtině hrubého domácího produktu země a 48,3 procentům celkového vývozu — čísla jsou pro letošní první pololetí. Jeho rozsah je ohromný. Zemědělsky využívana je velká část území severně od São Paula, značná plocha v jižních státech, dvou silných státech na středozápadě (Mato Grosso a Mato Grosso do Sul) a Roraimu na severu.

Většina brazilských příjmů putovala za Bolsonara právě do těchto regionů. Agroprůmysl totiž těžil z devalvace národní měny a z vysokých cen na mezinárodním trhu s komoditami.

Zbytek Brazílie takové štěstí neměl. Vysoká inflace — spotřebitelské ceny loni narostly o 8,3 procenta — značně zatížila peněženky velkého podílu obyvatelstva. Více než půlka Brazilců (125,2 milionů) žije s nějakou formou finanční nejistoty a patnáct procent populace (třiatřicet milionů) čelí vážnému nedostatku potravin. To je hořkou ironií v zemi, která se honosí přívlastkem „světové stodoly“.

Asi nikoho nepřekvapí, že regiony, kterým agroprůmysl dominuje, častěji podpořily Bolsonara nežli Lulu. Ale sama postava bývalého prezidenta je jen jedním dílkem politické skládanky. I bez Bolsonara v prezidentském křesle se agrobyznys totiž těší širokému politickému zastoupení.

V roce 2021 členové Parlamentní zemědělské fronty (FPA) − mocné brazilské „frakce venkovanů“ — tvořili šestačtyřicet procent dolní komory a osmačtyřicet procent federálního senátu. Parlamentní zemědělské frontě přitom radí lobbyistická organizace Instituto Pensar Agropecuária, jež zastupuje osmačtyřicet vlivných zemědělských subjektů.

Ukazuje se, že politická mašinérie, kterou si agroprůmysl v Brazílii vybudoval, je velmi účinná. Jak za Bolsonara tak za jeho předchůdce, Michela Temera, FPA organizovaně a systematicky prosazovala zájmy agrokorporací. Projevovalo se to zejména tím, že zpochybňovala územní práva původních národů, aby tím ospravedlnila zábory jejich půdy pro zemědělskou výrobu.

FPA se rovněž podílela na formulování legislativních návrhů a změn týkajících se řady regulatorních témat, včetně zaměstnaneckých práv, ekologických norem a rejstříkových úprav vlastnictví půdy i užívání pesticidů.

Královna Bezlesněnka

Vliv farmářské lobby se také dá ukázat na postavě Terezy Cristiny. Tato bývalá předsedkyně FPA byla v roce 2019 jmenována Bolsonarovou ministryní zemědělství. Během prvního kola voleb 2. října byla Cristina — přezdívaná „Královna Bezlesněnka“ nebo také „Múza jedů“ − zvolená senátorkou spolkového státu Mato Grosso do Sul, přičemž získala více než šedesát procent hlasů.