Brazílie si zvolila staronového prezidenta. Luiz Inácio Lula da Silva ze Strany pracujících, který již úřad zastával v letech 2003 až 2010, porazil ve druhém kole stávajícího krajně pravicového prezidenta Jaira Bolsonara. To však neznamená, že bylo pokořeno i to, co Bolsonaro zosobňoval.

Už jen to, že na druhé kolo vůbec došlo, dokládá, jak hluboce polarizovaná je brazilská společnost — podobně jako mnohé další dnes. Bolsonaro, který se u armády a konzervativních křesťanů těší zvláštní oblibě, získal v prvním kole více než jednapadesát milionů hlasů a v druhém přes osmapadesát.

Dostávalo se mu tedy nemalé podpory, ať už finanční či ideologické, od mocných ekonomických skupin, především ze strany agrokorporací. Koneckonců agrobaroni čítají třiatřicet z padesátky největších dárců Bolsonarovy kampaně.

Ohromné měřítko

Brazilské zemědělství je vysoce industrializované odvětví, jehož ekonomický výkon odpovídá čtvrtině hrubého domácího produktu země a 48,3 procentům celkového vývozu — čísla jsou pro letošní první pololetí. Jeho rozsah je ohromný. Zemědělsky využívana je velká část území severně od São Paula, značná plocha v jižních státech, dvou silných státech na středozápadě (Mato Grosso a Mato Grosso do Sul) a Roraimu na severu.

Většina brazilských příjmů putovala za Bolsonara právě do těchto regionů. Agroprůmysl totiž těžil z devalvace národní měny a z vysokých cen na mezinárodním trhu s komoditami.