Chilským prezidentem bude levicový pokrokář Borić, tamní Bolsonaro ostrouhal

Petr Jedlička

Po miliardáři Piñerovi a řadě centristických prezidentů povede Chile zelený levičák, liberál a jedna z tváří studentských protestů. Většina voličů ho upřednostnila před pravicovým populistou Josém Antoniem Kastem.

Gabriel Borić byl v posledních letech poslancem za důsledně levicovou koalici Convergencia Social. V dolní komoře chilského parlamentu zastupoval region Magallanes a Chilská Antarktida. Foto Martin Bernetti, AFP

Chile bude mít po dlouhé době prezidenta z důsledně progresivního tábora — teprve pětatřicetiletého Gabriela Boriće. Rozhodli o tom účastníci druhého kola prezidentských voleb tuto neděli. Syn přistěhovalce z Chorvatska Borić zvítězil nad svým pravicovým soupeřem Josém Antoniem Kastem, přezdívaným Chilský Bolsonaro, s 55,87 procenta hlasů — tedy s náskokem jedenácti procentních bodů. První volební kolo 21. listopadu přitom Kast těsně vyhrál.

Proti Kastovi slibujícímu ochranu tradičních hodnot před imigranty, „komunisty“, „gender ideologií“ a politickou korektností, plus nízké daně, pořádek a zachování pinochetovského neoliberalismu, se podařilo mobilizovat za necelý měsíc 2,8 milionu lidí.

Sám Kast získal v prvním kole 1,9 milionu hlasů a ve druhém 3,6 milonu. Borić pak v prvním 1,8 milionu a ve druhém 4,6 milionu. V Chile zvyklém na volební účasti 46 až 49 procent přišlo tentokrát hlasovat přes 55 procent oprávněných voličů.

„Doba, co nás teď čeká, nebude lehká. Jen po překonání sociálních rozdílů a znovuujasnění si, kdo jsme a co chceme, v ní můžeme obstát a posunout se k opravdu udržitelnému modelu rozvoje, z něhož bude mít prospěch každý Chilan,“ uvedl Borić v prvním povolebním projevu, s odkazem na současné snahy dát zemi novou sociálnější a inkluzivnější ústavu.

Program a možnosti

Borić kandidoval s klasickým levicovým programem reagujícím na tradiční latinskoamerické problémy, jež jsou v pověstně nerovném Chile zvláště citlivé: vzdělání pro každého hrazené z veřejných peněz, všem dostupná zdravotní péče, reforma penzí, dostupné služby a podpora zaměstnanosti. Nadto sliboval podporu zrovnoprávnění původních obyvatel a sexuálních menšin, důslednou ochranu přírody, zkrácení pracovního týdne z pětačtyřiceti na čtyřicet hodin, pobídky zeleným investicím a celkově rozloučení se s postpinochetovským hospodářským modelem.

V současném chilském zřízení se nicméně nedají reálně dělat zásadnější reformy, i když je jinak v zemi prezidentský systém. Jak zde vysvětloval před časem podrobně František Kalenda, ke schválení většiny výraznějších změn je v Chile zapotřebí dvoutřetinová nebo třípětinová většina v obou parlamentních komorách současně, přičemž binominální volební systém má naopak sklon generovat takřka vždy jenom těsné většiny. To vede v zemi k takzvanému věčnému patu a neřešení strukturálních problémů.

Nápravu by měla přinést právě nová aktuálně sepisovaná ústava. Ta ale vstoupí v platnost nejdříve za rok, pokud se jí tedy podaří včas dokončit a schválit. Znalci je proto vnímáno nynější vítězství pokrokářského prezidenta spíše jako kulturně politická změna a příslib do budoucna.

„Nastupuje zde politik nové generace, politik polovičního věku než dosavadní prezident Piñera i než vedoucí představitelé tradičních stran (…) Je to člověk z prostředí sociálních hnutí, politik, který prosazuje posun země od neoliberalismu k sociálnějšímu rozvojovému modelu a slibuje také nový způsob dělání politiky počítající s občanskými fóry, jež mají dávat politikům impulzy (…) Od jeho nástupu čekejme nová témata, nové perspektivy,“ shrnul v pondělním speciálu Deutsche Welle profesor Günther Maihold z Německého institutu pro mezinárodní a bezpečnostní záležitosti.

V prvním povolebním projevu slíbil Borić vysloveně bojovat proti privilegiím „těch několika nahoře“, podporovat činnost ústavodárného shromáždění, hlídat otázky zrovnoprávnění menšin a indiánů a dbát o ochranu druhové rozmanitosti v přírodě. V těchto oblastech tak zjevně hodlá působit navíc jako garant nejvyšší úrovně.

Co rozhodlo?

Výsledek nedělních voleb odstartoval také analytickou debatu, co konkrétně Borićovi volby vlastně vyhrálo. Nešlo o úplně překvapivý výsledek — v zásadě odpovídal posledním předvolebním průzkumům. Na chilské poměry rekordní mobilizace mezi prvním a druhým kolem ovšem otázku podtrhuje.

Stoupenci Boriće v různých reportážích uvádí nejčastěji dvě motivace: touhu pokračovat ve změnách, jež v Chile začaly po velkých předloňských protestech a jejichž vyvrcholením má být zmiňovaná ústava; a obavu, co by způsobilo vítězství Borićova soupeře, Josého Antonia Kasta.

Jedním z faktorů byla i atmosféra, jež v zemi zůstala po obřích protestech z roku 2019. Borić v kampani explicitně sliboval došetření všech pouličních úmrtí a potrestání viníků. Repro z vysílání CMA

Kast vedl kampaň z pozic, jež chilský akademik Robert Funk označil za  „z části pinochetovsky pravicové, z části katolicko-konzervativní a z části trumpovsko-bolsonarovsky nacionálně populistické.“ Konkrétně brojil zejména proti sňatkům stejnopohlavních párů, potratům, „gender ideologii“ a „komunistické hrozbě“, před níž je třeba hájit pořádek, zákonnost i dosavadní chilské zřízení, v Kastově podání „svobodu“.

Jinak Kast Boriće klasicky obviňoval, že Chile přivede do bídy a rozvratu venezuelského typu.

S velkou protikampaní ale tentokrát přišla i levice. Zhusta připomínána byla Kastova chvála brazilského poloautoritáře Bolsonara i relativizace Pinocetovy diktatury. Medializovat se přitom podařilo i minulost Kastovy rodiny (jeho otec byl v Německu členem NSDAP) a jeho styky s dnešní německou krajní pravicí (konkrétně vazbu na chilskoněmeckého obchodníka Svena von Storcha, manžela místopředsedkyně německé AfD Beatrix von Storchové a mimochodem též vnučky Hitlerova ministra financí).

Borićovi samotnému pak stačilo pronášet už jen stručná konstatování.

„José Antonio Kast je pinochetovskou verzí Piñery (miliardáře a dosavadního prezidenta pověstného hájením statu quo). Pro naši zemi znamená hrozbu, a zvláště pro lidi, kteří teď zažívají těžké časy,“ uvedl Borić v poslední předvolební debatě.

José Antonio Kast. Snímek z prezidentské kampaně. Foto NA, WmC

Někteří analytikové připomínají v souvislosti s výsledkem také zintenzivnění Borićovy kampaně na začátku prosince. Kandidát absolvoval nesčetně mítinků a projel celou zemi. Zejména chilští komunisté zapojili do jeho kampaně celý stranický aparát.

Objevují se ovšem i názory, že větší váhu měla veřejná vyjádření podpory. Boriće totiž v posledku podpořilo celé spektrum politiků a osobností od křesťanských demokratů doleva, včetně exprezidenta Ricarda Lagose či exprezidentky Michelle Bacheletové. Tím ztratil definitivně nálepku nepřijatelného radikála.

Pro Kasta se naopak vyslovili sice oba prezidentští kandidáti, jež skončili v prvním kole hned za postupující dvojicí — ekonom-mediální tvář Franco Parisi a bankéř Sebastián Sichel —, mimo ně ale v podstatě už jen dva ministři dosluhující Piñerovy vlády, fotbalista Marcelo Salas a spisovatel Mario Vargas Llosa.

Nutno doplnit, že Kast hned po zveřejnění výsledků porážku uznal, Borićovi pogratuloval a slíbil „konstruktivní spolupráci“.

„Cítím dnes to samé jako v patnácti letech, když jsme slavili svržení Pinocheta. Vrátila se nám naděje, že se staneme spravedlivou zemí. I když samozřejmě je tu ještě spousta věcí, které je zapotřebí udělat,“ shrnul své pocity jeden z voličů ve speciálu francouzské státní televize.

Další informace:

advertisment
Diskuse
December 21, 2021 v 17.6
Povolební vývoj

Předávání moci postupuje zatím až překvapivě hladce. Po návštěvě dosluhujícího prezidenta Piňery vystoupil Borić s dalším projevem, v němž slíbil dbát na makroekonomickou stabilitu, dodržovat fiskální disciplínu (!) a prosazovat slibované reformy jednu po druhé, nikoliv všechny od začátku. Nyní se vyhlíží, jak bude složena jeho přechodná vláda, která dle chilské tradice od voleb do nástupu nového prezidenta úřaduje spolu s dosluhující.