V Chile proběhne v dubnu příštího roku referendum o nové ústavě. Dohodli se na tom zástupci většiny chilských stran v závěru minulého týdne. Sepsání nové ústavy bylo od počátku jedním z hlavních požadavků protestujících, kteří už přes měsíc vycházejí v zemi ve vysokých počtech do ulic. Vedle propuštění nejméně oblíbených ministrů a určitých sociálních ústupků přislíbených prezidentem Sebastiánem Piñerou již dříve jde zatím o nejvýznamnější výdobytek celého protestního hnutí.

„Protestující se kriticky vymezují vůči celému chilskému systému, a proto je pro ně nová ústava tak důležitá (...) V Chile platí dodnes ústava z období pinochetovské diktatury, která znemožňuje státu hrát plnohodnotnou regulační či podpůrnou roli v oblastech, jež byly v minulosti zprivatizovány. De facto jde i o školství nebo sociální služby (...) Dosud platící ústava také konzervuje tzv. politický systém věčné remízy, který způsobuje, že zásadnější změny nelze prosadit, ani když někdo vyhraje s obvyklým náskokem volby,“ vysvětlil v tematické reportáži Al-Džazíry Francisco Soto, chilský ústavní expert.

V dohodnutém referendu mají být položeny konkrétně dvě otázky: jednak na to, zda si hlasující vůbec přeje novou ústavu, a jednak na to, jak má případně vzniknout — zda z debat ve speciálním ústavodárném shromáždění, nebo z dohody delegátů politických stran zastoupených dnes v parlamentu, anebo z práce tělesa, který kombinovalo oba modely.

Pokud si Chilané vyberou ústavu vzešlou z ústavodárného shromáždění (což se zdá v současnosti nejpravděpodobnější), mají se volby ústavodárců konat během příštího října.

„Je to pochopitelně velká věc, ale přijetí dohody tu  zatím není jednoznačně kladné. Žádní zástupci protestujících se totiž jednání politiků o ústavě neúčastnili. Jde čistě o dohodu stran, která má uklidnit situaci (...) Establishment je tu obviňován, že vše jen schválně prodlužuje, že myslí jen na to, jak si co nejdéle udržet moc,“ hlásil do vysílání France 24 Pablo Vivanco, kanadský novinář, který se pohybuje přímo mezi chilskými protestujícími.

Co bude nyní

Protesty v Chile pokračují zatím decentralizovaně a ve všech velkých městech dále, bez ohledu na slib referenda. Jak připomněla o víkendu obsáhle už Klára Goldstein, protestující vznášejí celou řadu požadavků a nová ústava je pouze jedním z nich.

Silné volání je navíc po vzniku ústavy zdola, z podnětů samotných občanů.

„Lidé nechtějí, aby nová ústava vzešla od elitní vrstvy politiků, jelikož je považují za součást toho, proti čemu protestují,“ shrnul v komentáři k poslednímu vývoji Pablo Abufom, jeden z chilských aktivistů, v pásmu americké stanice Democracy Now.

V odpovědích na otázku, kdy, respektive za jakých podmínek, mohou protesty skončit se pozorovatelé rozcházejí.

Část zpravodajů věří, že po slibu referenda a provedených ústupcích ztratí hnutí postupně na síle, část vyhlíží nějaký další mezník typu rezignace prezidenta Piñery a část uvažuje o protestech jako o určité fázi už rozeběhlé revoluce, která se buďto povede, nebo bude zastavena násilím.