Oba pokusy o novou ústavu v Chile nevyšly, v zemi bude dál platit pinochetovská
Petr JedličkaPo progresivním návrhu nové ústavy z loňského roku odmítli Chilané v referendu také druhý návrh, jejž letos připravila opoziční pravice. V zemi tak budou dál platit ty ústavní pořádky, jež v minulých letech podnítily masové protesty.
Jihoamerické Chile zatím novou ústavu mít nebude. Rozhodli o tom tamní obyvatelé, když v referendech odmítli oba připravené návrhy nových konstitucí: loni levicový a teď pravicový.
Proti loňskému návrhu, vypracovanému voleným Ústavodárným shromážděním s převahou levice, se vyslovilo 4. září 2022 přes 61 procent účastníků schvalovacího referenda. Proti letošnímu návrhu, vypracovanému v rámci Kongresu s pravicovou většinou, hlasovalo teď v neděli přes 55 procent účastníků.
V zemi tak zůstává platit dosavadní ústava, napsaná ještě za pinochetovské diktatury v roce 1980, která fakticky blokuje jakékoliv významnější změny v systému.
Současný levicový prezident Borić se nechal slyšet, že jeho vláda už nebude v rámci aktuálního mandátu do roku 2025 usilovat o další ústavní revize a raději se zaměří na konkrétní opatření.
„Tímto rozhodnutím se ústavotvorný proces uzavírá. Jsou tu teď urgentnější věci k řešení,“ uvedl Borić po nedělním hlasování doslova.
Za změnu ústavy, resp. za systémové změny typu zkvalitnění veřejného školství, zavedení sociálního státu evropského typu či progresivnější redistribuce bohatství se v Chile mnohokrát dlouze protestovalo. Poslední ústavotvorné pokusy vzešly z krvavě potlačených demonstrací na podzim 2019.
V zemi se potom volilo Ústavodárné shromáždění, kde většinu míst obsadili zástupci protestujících a delegáti levicových stran. Vzniklý návrh byl ovšem podle pozorovatelské shody příliš progresivní i na chilský levý střed — například práva na „zemi a její bohatství“ daná v návrhu nově původním obyvatelům měla potenciál rozložit celou stávající strukturu vlastnictví pozemků a surovinové těžby.
Po jasném „Ne“ z prvního referenda se politikové rozhodli napsat další návrh ústavy v parlamentu. Tento měl ale zas blízko k druhému extrému — prohlašoval například Chile za konzervativní stát či zústavňoval právo soukromého sektoru na podíl ve školství, zdravotnictví či v důchodovém systému.
„Oba ústavní návrhy se ukázaly být radikálnější, než je Chile ochotno přijmout. Politikové budou teď musel postupovat pokorněji a hledat inkluzivnější způsoby, které zohlední zájmy všech dotčených,“ shrnula pro britský Guardian Claudia Heissová, vedoucí katedry politologie ze santiažské Universidad de Chile.