Oba pokusy o novou ústavu v Chile nevyšly, v zemi bude dál platit pinochetovská

Petr Jedlička

Po progresivním návrhu nové ústavy z loňského roku odmítli Chilané v referendu také druhý návrh, jejž letos připravila opoziční pravice. V zemi tak budou dál platit ty ústavní pořádky, jež v minulých letech podnítily masové protesty.

V neděli odmítnutý návrh nové ústavy byl dle pozorovatelů v mnoha ohledech ještě konzervativnější než aktuálně platný dokument. Vláda by po jeho schválení musela například zpřísnit přistěhovaleckou politiku či přestat s usnadňováním přístupu k interrupcím. Foto Janitoalevic, WmC

Jihoamerické Chile zatím novou ústavu mít nebude. Rozhodli o tom tamní obyvatelé, když v referendech odmítli oba připravené návrhy nových konstitucí: loni levicový a teď pravicový.

Proti loňskému návrhu, vypracovanému voleným Ústavodárným shromážděním s převahou levice, se vyslovilo 4. září 2022 přes 61 procent účastníků schvalovacího referenda. Proti letošnímu návrhu, vypracovanému v rámci Kongresu s pravicovou většinou, hlasovalo teď v neděli přes 55 procent účastníků.

V zemi tak zůstává platit dosavadní ústava, napsaná ještě za pinochetovské diktatury v roce 1980, která fakticky blokuje jakékoliv významnější změny v systému.

Současný levicový prezident Borić se nechal slyšet, že jeho vláda už nebude v rámci aktuálního mandátu do roku 2025 usilovat o další ústavní revize a raději se zaměří na konkrétní opatření.

„Tímto rozhodnutím se ústavotvorný proces uzavírá. Jsou tu teď urgentnější věci k řešení,“ uvedl Borić po nedělním hlasování doslova.

Snahy o revizi ústavy vzaly Gabrielu Borićovi velkou část první poloviny mandátu. Foto archiv chilského ministerstva kultury
×