Sepisování nové chilské ústavy bude předsedat araukánská aktivistka

Petr Jedlička

Dlouho vyhlížené ústavodárné shromáždění zahájilo práci v neděli volbou předsednictva. Vůdčí post získala přitom Elisa Loncónová — příslušnice osmisettisícové skupiny původních chilských obyvatel a známá bojovnice nejen za jejich práva.

Jedním z témat aktuálních bojů původních chilských obyvatel, jejž chtějí zakotvit i v nové ústavě, je například rozhodování o využívání vodních zdrojů. Ty totiž často vyčerpávají majitelé plantáží, jejichž produkce dnes tvoří pětinu chilského exportu. Foto archiv LT

Chilskému ústavodárnému shromáždění, a tedy i snahám o sepsání nové ústavy, bude předsedat Elisa Loncónová — etnická Araukánka, lingvistka a známá bojovnice za práva původního chilského obyvatelstva. Svůj hlas jí dalo 96 z 155 ústavodárců. Stalo se tak na vůbec prvním zasedání příslušného sboru 5. července.

Čtete rádi analýzy zahraničního dění z dílny Petra Jedličky? Podpořte rubriku Svět a pomozte jí rozšiřovat kapacity.
×

Shromáždění má během následujícího roku připravit a schválit konstituci, která nahradí současnou ještě z dob Pinochetovy diktatury. Stoupenci změny si od nové ústavy slibují, že otevře prostor pro konkrétní sociální reformy. Také má kodifikovat některá dosud neuznaná práva.

„Toto shromáždění, jemuž budu předsedat, změní současnou Chile na Chile, jež bude uznávat koexistenci více kultur a národů, na Chile, která nebude blokovat zrovnoprávnění žen a upírat lidem občanská práva, na Chile, jež bude pečovat o Matku Zemi,“ uvedla Loncónová v neděli před stoupenci.

Araukánci, nebo též Mapučové, si jako jedni z mála původních obyvatel amerického kontinentu dokázali uhájit vlastní autonomii před španělskými kolonizátory. Do druhé poloviny 19. století měli na území dnešního Chile dokonce i vlastní kvazistát.

Na konci předminulého století ovšem anektovala danou oblast expandující nezávislá Chile. Na osm set tisíc Araukánců se tím dostalo do postavení lidí nižší kategorie a jejich aktivnější část se od té doby domáhá svých práv.

Do pozornosti světových médií se boje Araukánců dostaly opět předloni, kdy se zapojili do mohutných protestů proti chilskému systému. Právě z hnutí roku 2019 vzešel klíčový tlak na revizi ústavy, který vyústil po mnoha peripetiích až v aktuální ústavodárný proces.

Na záběrech z bouří předloňského roku byly k vidění i nové mapučské vlajky, jejichž designování se účastnila právě i Elisa Loncónová. V Chile je osmapadesátiletá Loncónová nicméně známa především jako univerzitní intelektuálka, znalkyně mapučského jazyka a bojovnice za propuštění zadržených aktivistů.

Loncónová se podílela i na designu nové mapučské vlajky. Zde s ní pózuje přímo v sále ústavodárného sboru. Foto Javier Torres, AFP

Ve letošním ústavodárném shromáždění dostali Araukánci vůbec poprvé garanci náležitého zastoupení při formování chilského státního zřízení. Obecně bylo též stanoveno, že ve sboru bude stejně delegátek jako delegátů. Mandát získali jednotliví ústavodárci na základě výsledku zvláštních voleb. Těsnou většinu ve sněmu drží koalice osobností známých z protestů 2019 a sympatizantů důsledné levice.

Pokud se ústavodárcům podaří do roka konstituci sepsat i schválit dvoutřetinovou většinou, bude výsledek jejich práce předložen Chilanům k vyjádření v konečném referendu.

Další informace:

Diskuse
July 12, 2021 v 12.33
Další vývoj

Vývoj okolo sepisování ústavy bude nakonec ještě komplikovanější, než se v minulých týdnech zdál. Již během prvních dnů práce sboru se v Santiagu permanentně protestovalo, byly rozbity i některé výlohy obchodů. Různé protestní skupiny mají ohledně textu ústavy různé požadavky a dávají o sobě hlasitě vědět. Je jen otázkou času, kdy se objeví výraznější násilí.

Jak se vše promítne do osudu nové konstituce, těžko říci, negativní důsledky jsou ale pravděpodobnější. Mimo hlavní město byl navíc teď v pátek zastřelen policií araukánský aktivista Ernesto Llaitul, syn Hectora Llaitula, což je zřejmě vůbec nejvýraznější postava mapučského hnutí za rovnoprávnost. Ani tato skutečnost nevěstí nic dobrého...