Chile 40 let po převratu: Na cestě k národnímu konsenzu?
František KalendaPrávě před čtyřiceti lety svrhla skupina generálů levicový režim prezidenta Allendeho a započala období šestnáctileté diktatury. Postoj k převratu i Pinochetově vládě společnost dlouho rozděloval. V poslední letech se ale situace značně mění.
Když po odstoupení v pořadí již druhého mužského kandidáta pravicové Koalice pro změnu na prezidenta Chile získala nominace Evelyn Matthei, světová média okamžitě zaplavily zprávy o souboji dvou pohnutých osudů. Michelle Bacheletová, bývalá prezidentka a nyní opět hlavní levicová kandidátka, a Evelyn Matthei totiž mají společnou minulost. Obě jsou dcerami dvou generálů letectva, bývalých přátel, jejichž cesty se rozešly po převratu z roku 1973, od kterého 11. září uplyne čtyřicet let. Zatímco generál Matthei se díky náklonnosti k Pinochetovi dostal do vysoké pozice v armádě a později dokonce letectvu velel, jeho bývalý přítel byl uvězněn, mučen a na následky mučení také zemřel. Generál Matthei o osudu generála Bacheleta přirozeně věděl a nijak nezasáhl. Existují dokonce svědectví, že se na mučení bývalého přítele nepřímo podílel.
Jakkoli může být taková interpretace chilského prezidentského klání až příliš líbivá, rozdílná zkušenost obou žen do značné míry ilustruje rozpolcenou společnost v Chile i více než dvacet let po návratu demokracie. Stejné rozpolcení je pak evidentní v politice, kde přes množství stran prakticky figurují pouze dvě frakce: ta, která puč odsuzuje a snaží se zúčtovat s Pinochetovými zločiny, a ta, která považuje toho samého muže za zachránce před komunistickou hrozbou a strůjce ekonomického úspěchu. Pravicové strany se od tohoto dědictví „pinochetismu“ nedokázaly nikdy úplně odpoutat. Ostatně Nezávislá demokratická unie (UDI), mateřská strana Matthei, se na diktatuře aktivně podílela.
Při editaci textu jsem se mimochodem díval do Mitrochinova archivu a částky směřované do Chile určené na volby v roce 1970 z fondů CIA a KGB se lešily pouze v desetitisích dolarů.
Možná Mitrochinův archív též vysvětluje, proč SSSR neposkytl Allendemu úvěry v požadované výši a ještě je podmínit nákupem sovětského zboží, zatímco protistrana financovala a mobilizovala jak mohla. A proč Allende nevyslyšel doporučení sovětů, aby ovládl armádu.
Více se dozvíme, až budou odtajněny archívy amerických zpravodajských služeb z té doby. Zatím ten "nepřímý podíl" připomíná nepřímý podíl z guatemalského puče, na kterém se ovšem, jak ukazují odtajněné dokumenty, podílely USA velmi přímo - dokonce jako záminku použily dodávku zboží z Československa.
Allende byl určitě z pohledu sovětů naivka, ale třeba dodat, že latinskoamerická levice měla k východoevropskému modelu velmi odtažitý vztah a z velmi dobrých důvodů si to chtěli dělat po svém. Allendův participativní model, nebo pokusy o kybernetický socialismus musely sovětům zákonitě připomínat osmašedesátý u nás...