Brazílie bude mít poprvé od konce vojenské diktatury krajně pravicového prezidenta. Ve druhém kole voleb obdržel více než 55 % hlasů Jair Messias Bolsonaro, bývalý voják a dlouholetý poslanec, který za svou kariéru dosud vystřídal osm politických stran. Nad svým soupeřem, Fernandem Haddadem z levicové Strany pracujících (PT), zvítězil s náskokem jedenácti milionů hlasů.

Podobně jako v prvním kole Bolsonaro obdržel nejvyšší množství hlasů na bohatém jihu a jihovýchodě země, kde také uspěla řada jeho spojenců. Guvernérem ekonomicky nejsilnějších států São Paulo a Rio de Janeiro se stali Bolsonarovi podporovatelé z jiných stran, Jõao Dória a Wilson Witzel. V jižanském státě Santa Catarina pak s více než sedmdesáti procenty hlasů triumfoval Carlos Moisés — všeobecně známý jako „velitel Moisés“ — přímo ze Sociálně liberální strany (PSL) budoucího brazilského prezidenta.

Fernando Haddad si udržel náskok v chudších státech na severovýchodě Brazílie, nedokázal však proniknout mimo tradiční levicové bašty, ani svým apelem na „obranu demokracie“ přesvědčit dostatečné množství nerozhodnutých voličů. Na deset milionů z nich (10 %) tak do urny vhodilo bílý nebo neplatný lístek a oproti prvnímu kolu také mírně vzrostl počet nevoličů (21 %).

Brazílii nyní po mimořádně polarizované kampani, kterou provázelo masivní zneužití sociálních sítí k  šíření falešných zpráv, čekají čtyři roky vlády mimořádně kontroverzního politika. Jair Bolsonaro v minulosti opakovaně užíval násilnou rétoriku vůči LGBT komunitě, dopouštěl se rasistických a sexistických výroků a vyhrožoval politickým oponentům. Těm například před volbami slíbil, že je čeká buď emigrace, nebo vězení.

V čele Brazílie také poprvé od roku 1985 stane člověk obhajující vládu vojenské junty ve vlastní zemi a v dalších státech Latinské Ameriky včetně Pinochetova Chile. „V západních médiích bývá [Bolsonaro] často nesprávně označován za brazilského Trumpa. Ve skutečnosti je svým přesvědčením i tím, čeho je schopen docílit, mnohem podobnější filipínskému prezidentovi Dutertemu nebo dokonce egyptskému diktátorovi as-Sísímu,“ popsal Bolsonara před volbami novinář Glenn Greenwald, který dlouhodobě žije v Brazílii.

Agresivní rétorika nového prezidenta vyvolává obavy mezi příslušníky menšin, kteří se už mezi prvním a druhým kolem stali obětí desítek násilných útoků. Vedle homosexuálů a transsexuálů se nejohroženější cítí zástupci původního obyvatelstva, vyděšení Bolsonarovým návrhem na vyzbrojení venkova a zrušení ochrany indiánských území. „Povede to ke genocidě původního obyvatelstva,“ obává se indiánská aktivistka Célia Xakriabá Mīndã Nynthê. „Čeká nás jeden z nejhorších okamžiků od [objevení Brazílie] v roce 1500.“

Jair Bolsonaro chce uvolněním zákonů o držení zbraní řešit mimořádně vysokou kriminalitu. Kromě toho plánuje posílení pravomocí vojenské policie a armády, která by v boji proti zločinu měla dostat volnou ruku. Mezi jeho další předvolební sliby patří výrazné snížení korporátních daní. Výpadky z rozpočtu plánuje řešit masivní privatizací státního majetku a uvolněním ekonomických aktivit v Amazonském pralese. Bolsonaro by rád zrušil ekologické regulace, které mají za cíl zpomalovat odlesňování, a chystá se odstoupit od Pařížské klimatické dohody.

Alma Guillermoprietová, mexická novinářka se zaměřením na Latinskou Ameriku, to považuje za nejnebezpečnější aspekt Bolsonarova vítězství: „Zdá se mi, že Bolsonarovo zvolení v současnosti představuje vůbec největší nebezpečí pro Latinskou Ameriku. Nejen kvůli jeho schopnosti vyvolávat nenávist nebo neproveditelnosti jeho ekonomické politiky. Ale kvůli tomu, že jeho slib otevřít amazonský region komerční těžbě, ohrožuje zdraví naší planety jako takové.“