Pár dní před druhým kolem brazilských prezidentských voleb vypadá situace poměrně jasně. Ve všech dosud publikovaných průzkumech vede kandidát extrémní pravice, Jair „Mesiáš“ Bolsonaro, který by měl svého levicového oponenta Fernanda Haddada ze Strany pracujících (PT) s bezmála šedesáti procenty pohodlně porazit.

Bolsonaro už má nyní výhodu ve Sněmovně reprezentantů, kam se sice dostali poslanci zastupující rekordních třiceti politických stran, většinu však mezi nimi mají konzervativci. Ačkoli bývalému kapitánovi letectva otevřeně vyjádřily před druhým kolem podporu pouze tři strany včetně jeho vlastní, může se opřít rovněž o frakce zastupující vlivové skupiny napříč politickým spektrem, například evangelikály nebo zemědělce.

K otevřeným Bolsonarovým příznivcům se zařadilo i několik předních zástupců Brazilské sociálně demokratické strany (PSDB), podle zvířete ve znaku přezdívané „tukani“. Právě poslední vývoj v této straně dobře ilustruje neslavný osud tradičních politických stran v Brazílii, mezi nimiž PSDB na pravici dlouhá léta dominovala.

Hlavní síla na pravici

Jak už její název napovídá, PSDB v osmdesátých letech vznikala jako strana sociálně demokratického charakteru. Na tomto poli se však etablovala Strana pracujících a „tukani“ se během krátké doby stali šampióny volného trhu a privatizace, podporovanými podnikatelskou elitou s centrem v bohatém státu São Paulo.

Soupeření mezi PT a PSDB až do letošních voleb do značné míry formovalo podobu brazilské politické scény jako souboj dvou dominantních, leč umírněných sil na levici a na pravici. Jejich kandidáti proti sobě stanuli v druhém kole prezidentských voleb pokaždé od roku 1994 — právě v tomto roce se poprvé stal brazilským prezidentem sociolog a ideologický guru tradiční pravice, Fernando Henrique Cardoso (známý pod zkratkou FHC).

Po jeho dvou funkčních obdobích přišla na řadu vítězství Strany pracujících a hvězdné období odborářské legendy, Luize Inácia Luly da Silva. „Tukani“ nicméně ještě v roce 2014 jen těsně prohráli souboj o prezidentské křeslo a v obou komorách brazilského Kongresu vždy získávali pozici nejsilnějšího opozičního klubu.

Právě oni především na bohatším jihu a ve středu Brazílie představovali podnikateli preferovanou alternativu k sociálně orientované politice Strany pracujících. Pravidelně obsazovali funkci guvernéra ve více než čtyřicetimilionovém státu São Paulu.

Úpadek...

To všechno se změnilo s vlnou korupčních skandálů, jíž od roku 2014 padly za oběť velké ryby z většiny zavedených politických stran. A to včetně prezidentského kandidáta Brazilské sociálně demokratické strany z posledních voleb, Aécia Nevese, trestně stíhaného za požadování milionových úplatků a vyšetřovaného hned z osmi dalších možných zločinů.