Iván Duque, v neděli zvolený novým prezidentem Kolumbie, donedávna nebyl pro voliče druhého nejlidnatějšího státu jižní Ameriky o mnoho známějším, než je pro českého čtenáře. Jedenačtyřicetiletý senátor s přehledem zvítězil částečně kvůli své mladé a neokoukané tváří, především pak ale kvůli podpoře možná nejokoukanějšího kolumbijského politika. Za svého vyvoleného kandidáta si ho totiž vybral Álvaro Uribe, dvojnásobný prezident, předseda nejsilnější politické strany v obou komorách Kongresu a muž s temnou minulostí, který přesto zůstává suverénně nejpopulárnějším politikem v zemi.

Nejedná se o žádnou urážku Duqueho; on sám se ostatně svou náklonností k „věčnému prezidentovi“, jak rád Uribeho nazývá, rozhodně netají. Jde o prostý fakt, snadno prokazatelný tím, že se do té doby neznámý senátor zázračně vyšvihl do čela prezidentského maratonu ve chvíli, kdy mu Uribe vyjádřil podporu. Na předvolebních setkáních s občany to byl právě Uribe, kdo pravidelně sklízel největší ovace, a průzkumy ukazují, že až čtvrtina Kolumbijců by zvolila úplně jakéhokoli kandidáta, jehož by exprezident doporučil.

Dlouhých osm let po odchodu z nejvyššího úřadu zkrátka Álvaro Uribe zůstává fenoménem, který nemá na kolumbijské politické scéně obdoby. Je to muž, který jako jediný kandidát v historii země získal přes padesát procent a stal se prezidentem už v prvním kole — a to hned dvakrát! Napotřetí to nedokázal jen proto, že jeho návrh na referendum o povolení třetího mandátu zakázal Nejvyšší soud. Muž, který odcházel z úřadu s rekordní 75 procentní popularitou. A od letošního roku také muž, který znovu ovládl veškerou moc ve státě. Kromě úřadu prezidenta drží jeho strana od března absolutní většinu v obou komorách Kongresu.

Slovy Sandry Borda, děkanky Fakulty sociálních věd bogotské Universidad Jorge Tadeo Lozano: „V této zemi v současnosti neexistuje vlivnější politická figura.“