Nobelovu cenu míru pro rok 2016 dostane kolumbijský prezident Santos
Petr JedličkaNobelův výbor se letos rozhodl ocenit úsilí Juana Manuela Santose o ukončení kolumbijské občanské války. Podle pozorovatelů má cena Santosovi zároveň pomoci v řešení situace, jež vznikla po odmítnutí mírové dohody ve víkendovém referendu.
Držitelem Nobelovy ceny míru pro rok 2016 se stane Juan Manuel Santos — od roku 2010 prezident jihoamerické Kolumbie. V pátek před polednem to oznámil Norský Nobelův výbor, jenž cenu udílí, s tím, že jde o ocenění Santosova „mimořádného úsilí o ukončení více než padesátileté občanské války“.
Santos byl původně zvolen do funkce jako rázný ministr obrany, muž tvrdé ruky a nástupce Álvara Uribeho — kolubijského exprezidenta známého neústupností vůči levicovým povstalcům. Postupně se však právě Santos stal nejvýraznějším obhájcem potřeby smírného ukončení občanské války, jež sužuje zemi nepřetržitě od šedesátých let.
Během složitých jednání v posledních čtyřech letech se Santosovým vyslancům podařilo uzavřít komplexní mírovou dohodu s Revolučními ozbrojenými silami Kolumbie (FRAC) — zdaleka největší kolumbijskou guerillou. Sami Kolumbijci však minulý víkend odmítli dohodu těsnou většinou v tematickém referendu.
Dle prvních reakcí pozorovatelů sleduje Norský Nobelův výbor letošní volbou nejspíše dva cíle: jednak chce ocenit Santosův osobní přerod a jednak symbolicky podpořit další mírové snahy, které teď kolumbijská vláda vyvíjí po prohraném referendu. Ve vlastní Kolumbii totiž dnes sice i bez mírové dohody platí příměří dodržované jak guerillami, tak vládou, to však v záběru října formálně vyprší.
Během dosavadního konfliktu mezi vládou, FARC a různými dalšími pravicovými i levicovými bojůvkami zemřelo více než 260 tisíc lidí. Přibližně dvě třetiny z nich představují civilisté.
Tradice ceny a poslední laureáti
Nobelova cena míru má být dle Nobelovy závěti udílena osobnostem či organizacím, které „vykonaly nejvíce pro bratrství mezi národy, zrušení nebo zmenšení existujících armád či pořádání a propagaci mírových kongresů“. Nezřídka je však předávána i osobám a institucím, které se zasloužily o zlepšování poměrů ve své zemi či na světě obecně, například vyjednáním závažných mezinárodních dohod nebo bojem za dodržování lidských práv.