Svět už zná také laureáty alternativní Nobelovy ceny — Ceny za správný život
Petr Jedlička, Gaby KhazalováCena pro osobnosti, jež hájí přes velké obtíže veřejný zájem, je udílena tradičně před Nobelovou cenou míru. Letos ji získali dvě ochránkyně menšinových práv, válečný lékař a ministr, který se konkrétními kroky snaží o jaderné odzbrojení.
Kanadská inuitka Sheila Wattová-Cloutierová, ugandská aktivistka Kasha Jacqueline Nabageserová, italský lékař Gino Strada a ministr zahraničí Tony de Brum z Marshallových ostrovů společně s lidem této země. To jsou letošní držitelé Ceny za správný život (Right Livelihood Award, RLA) — ceny, již udílí každý rok stejnojmenná nadace lidem, kteří se dlouhodobým úsilím zasazují o obranu různých podob lidských práv, a to navzdory překážkám, jež jsou jim vládami, zájmovými skupinami či společenským systémem obecně kladeny.
Wattová-Cloutierová získala ocenění přezdívané též alternativní Nobelova cena za celoživotní boj o inuitská práva, snahu o záchranu inuitské kultury a ochranu prostředí, v němž Inuité žijí. Nabageserová byla oceněna za boj za práva LGBT komunity ve své domovině, tedy v prostředí, kde za homosexualitu hrozí doposud trest smrti.
Gino Strada obdržel cenu za systematickou pomoc obětem válek. Tony de Brum pak za dlouhodobou snahu přimět jaderné mocnosti k dodržování odzbrojovacích klauzulí Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, jíž všechny podepsaly.
Jména a zásluhy letošních laureátů představil veřejnosti minulý týden současný ředitel nadace RLA Ole von Uexküll na tiskové konferenci ve Stockholmu.
„Laureáti nabídli konkrétní odpovědi na stěžejní výzvy současnosti, jako jsou válka, klimatická změna či diskriminace menšin. Učinili tak v době světové humanitární krize, kterou není mezinárodní společenství schopno, jak se zdá, vyřešit. Sedmdesát let po založení Organizace spojených národů zosobňují letošní vítězové skutečně výzvu k probuzení, výzvu k akci,“ uvedl Uexküll v tematickém projevu.
Význam ocenění a konkrétní zásluhy
Cena za správný život je udílena pravidelně od roku 1980. Tradici udílení i odpovědnou nadaci založil s výše uvedeným zadáním německo-švédský filantrop Jakob von Uexküll, strýc současného ředitele. Jakob von Uexküll začal též sám používat označení alternativní Nobelova cena, neboť, jak opakovaně uvedl, vymyslel RLA právě v reakci na kritiku konzervativních, kompromisních a od reality často odtržených voleb výboru, jenž rozhoduje o laureátech Nobelovy ceny míru.