↗

Letos šedesátiletého Aleše Bjaljackého poslal Lukašenkův režim v Bělorusku do vězení už podruhé. Za lidská práva ve své zemi bojuje od osmdesátých let. Foto archiv Euroradio.fm

Nobelovu cenu míru pro rok 2022 dostanou společně ochránci lidských práv z Ruska, Běloruska a Ukrajiny. Oznámil to v pátek Norský Nobelův výbor, jenž cenu udílí. Konkrétně jde o ruskou lidskoprávní organizaci Memorial, ukrajinské Centrum občanských svobod a osobně pak o Aleše Bjaljackého — běloruského obhájce lidských práv svázaného s centrem Vjasna, který je od loňského července znovu ve vězení.

Výbor zvolil dle průvodní zprávy za letošní laureáty „zástupce občanské společnosti, kteří bojují v domovských zemích za právo kritizovat moc a brání základní práva občanů“. Společná všem třem laureátům je ovšem i postsovětská oblast působení a opoziční postavení vůči stávajícímu ruskému režimu, ať už přímo či ve zprostředkované podobě.

Ruský Memorial je v těchto souvislostech znám zejména došetřováním zločinů ze Stalinovy éry, dokumentací válečných zločinů za čečenské války a v posledních letech také zločinů ruských ozbrojenců v Sýrii. Po celý loňský rok čelila tato organizace tlaku v rámci tažení Putinova režimu proti „zahraničním agentům“. Letos v dubnu byl Memorial v Rusku de iure rozpuštěn.

Ukrajinské Centrum občanských svobod proslulo monitoringem válečných zločinů a zločinů proti lidskosti spáchaných ruskou armádou na Ukrajině v období před letošní invazí. Zároveň se však zabývalo i zločiny ukrajinských vojáků nebo policistů.

Ales Bjaljacki je pak osobnost aktivní v běloruské komunitě ochránců lidských práv už od 80. let, a to v různých rolích. V zahraniční byl oceněn už mnohokrát, mimojiné i Cenou Václava Havla u nás. Léta 2011 až 2014 strávil Bjaljacki ve vězení za neplacení daní z darů na provoz lidskoprávního centra Vjasna. Loni v létě byl za stejný zločin odsouzen znovu na sedm let. Amnesty International prohlásila Bjaljackého za vězně svědomí.

„(Letošní ocenění se vyznamenali) mimořádným úsilím při dokumentaci válečných zločinů, porušování lidských práv a zneužívání moci. Společně ukazují, jak je občanská společnost důležitá pro mír a demokracii,“ píše se v průvodním prohlášení Norského Nobelova výboru doslova.

Tradice ceny a poslední laureáti

Nobelova cena míru má být dle Nobelovy závěti udílena osobnostem či organizacím, které „vykonaly nejvíce pro bratrství mezi národy, zrušení nebo zmenšení existujících armád či pořádání a propagaci mírových kongresů“. Nezřídka je však předávána i osobám a institucím, které se zasloužily o zlepšování poměrů ve své zemi či na světě obecně, například vyjednáním závažných mezinárodních dohod nebo právě bojem za dodržování lidských práv.

Cena slouží jednak jako ocenění dosavadních aktivit, jednak jako symbolický apel, aby držitel pokračoval v prosazování toho, co hlásá. V případě ocenění perzekuovaného člověka také tradičně poskytuje dotyčnému určitou ochranu.

První Nobelova cena míru byla udělena v roce 1901 Švýcaru Henrrymu Duantovi za úlohu, jíž sehrál při zakládání Mezinárodního výboru Červeného kříže. Loni ji získali novináři Maria Ressová z Filipín a Dmitrij Muratov z Ruska, známí též jako bojovníci za svobodu projevu.

V roce 2020 byl Nobelovou cenou míru oceněn Světový potravinový program OSN za to, že „zabraňuje využívání hladu jako zbraně ve válečných konfliktech“; v roce 2019 pak etiopský premiér Abiy Ahmed za uzavření mírové smlouvy se sousední Eritreou.

V roce 2018 získali cenu konžský gynekolog a zakladatel kliniky pro oběti znásilnění Denis Mukwege a jezídská aktivistka Nadia Muradová, oba za boj proti využívání sexuálního násilí jako válečné zbraně. V roce 2017 organizace usilující o jaderné odzbrojení sdružené v platformě ICAN a v roce 2016 kolumbijský prezident Juan Manuel Santos. Ten dostal cenu za mimořádné úsilí o ukončení více než padesátileté občanské války s povstalci z FARC.

Způsob výběru

Nobelovu cenu míru udílí pětičlenný Norský Nobelův výbor, jehož osazenstvo vybírá norský parlament z řad starších, všeobecně uznávaných politiků-intelektuálů. Každý ze členů výboru obvykle zastupuje jeden z politických proudů v zemi.

Výbor každý rok obdrží okolo tří set nominací (letos konkrétně 343) od zvláštních poradců výboru — držitelů ceny z minulých let, akademiků, členů vlád a poslanců parlamentů z celého světa. V průběhu jara se nominace třídí. Na konci srpna se již vybírá pouze z několika favoritů.

Jméno laureáta pro daný rok bývá oznámeno vždy první pátek po první říjnové sobotě. Čistě náhodou připadl letos daný den na narozeniny Vladimira Putina. Vlastní cena se pak předává 10. prosince, na den výročí smrti Alfréda Nobela.

Spolu s pamětní medailí a certifikátem získává každý laureát také nárok na díl z finanční odměny. Ta činí každý rok v přepočtu 23 milionů korun pro všechny oceněné dohromady.

Možnost odebrání

Nobelovu cenu míru je možné také odebrat. Příslušný proces může iniciovat kdokoliv stížností u Stockholmského správního úřadu, který dohlíží nad nadacemi, jež byly založeny k naplnění Nobelovy závěti.

Úřad je povinen všechny stížnosti prověřit. Pokud by naznal, že Nobelův výbor pochybil, má právo zneplatnit jeho rozhodnutí na tři roky dozadu. Oprávněnost získání ceny bývá pravidelně zpochybňována zvláště u politických laureátů. Fakticky odňata ale cena doposud nikdy nebyla.