Nobelovu cenu míru pro rok 2020 dostane Světový potravinový program OSN
Petr JedličkaNorský Nobelův výbor letos ocenil organizaci známou především dodáváním jídla do válečných zón. Podle Výboru se ale WFP významně osvědčil i během koronavirové pandemie.
Držitelem Nobelovy ceny míru pro rok 2020 se stane Světový potravinový program (WFP) — jedna z agentur OSN, která se zabývá potravinovou bezpečností. Známa je především dodáváním jídla do válečných oblastí či míst sužovaných živelnými katastrofami. V pátek před polednem to oznámila Berit Reissová-Andersenová, předsedkyně Norského Nobelova výboru, jenž cenu udílí.
Podle údajů na svém webu pomáhá Světový potravinový program aktuálně zajišťovat nouzovou stravu pro téměř sto milionů lidí v osmaosmdesáti zemích světa. Podle Reissové-Andersenové je „hnací silou snah zabránit vyžívání hladu jako zbraně ve válečných konfliktech“. Také dle ní „sehrává klíčovou úlohu v multilaterální spolupráci činící z potravinové bezpečnost prostředek, jímž se dosahuje mír“.
Výkonný ředitel WFP David Beasley v reakci na ocenění uvedl, že cenu přijímá „s hlubokou pokorou“ a „jako uznání všech, kdo pro WFP pracují a každodenně riskují v nebezpečných oblastech život, aby doručili jídlo potřebným“.
Světový potravinový program má jen minimum stálých zaměstnanců. Z velké části stojí přitom na práci dobrovolníků, často lidí z postižených lokalit.
Norský Nobelův výbor v oficiálním prohlášení dále uvedl, že význam agentury umocnila i letošní pandemie covidu-19.
„Také letošní koronavirová pandemie přispěla k tomu, že počet trpících hladem ve světě skokově narostl. Světový potravinový program přitom dokázal svou činnost působivě zintenzivnit (…) Doufáme, že letošní ocenění obrátí zraky světa k milionů lidí, které hlad aktuálně sužuje anebo jim bezprostředně hrozí,“ uvádí oficiální zdůvodnění doslova.
Tradice ceny a poslední laureáti
Nobelova cena míru má být dle Nobelovy závěti udílena osobnostem či organizacím, které „vykonaly nejvíce pro bratrství mezi národy, zrušení nebo zmenšení existujících armád či pořádání a propagaci mírových kongresů“. Nezřídka je však předávána i osobám a institucím, které se zasloužily o zlepšování poměrů ve své zemi či na světě obecně, například vyjednáním závažných mezinárodních dohod nebo bojem za dodržování lidských práv.
Cena slouží jak jako ocenění dosavadních aktivit, tak jako symbolický apel, aby držitel pokračoval v prosazování toho, co hlásá.
První Nobelova cena míru byla udělena v roce 1901 Švýcaru Henrrymu Duantovi za úlohu, jíž sehrál při zakládání Mezinárodního výboru Červeného kříže. Loni získal cenu etiopský premiér Abiy Ahmed za uzavření mírové smlouvy se sousední Eritreou. V roce 2018 zase konžský gynekolog a zakladatel kliniky pro oběti znásilnění Denis Mukwege a jezídská aktivistka Nadia Muradová, oba za boj proti využívání sexuálního násilí jako válečné zbraně.
V roce 2017 byly oceněny organizace usilující o jaderné odzbrojení sdružené v platformě ICAN a v roce 2016 kolumbijský prezident Juan Manuel Santos. Ten dostal cenu za mimořádné úsilí o ukončení více než padesátileté občanské války s povstalci z FARC.
V roce 2015 získali cenu společně všichni členové Tuniského kvartetu pro národní dialog jako zástupci tuniské občanské společnosti, v roce 2014 bojovníci za práva dětí Malala Júsufzaiová z Pákistánu a Kaliáš Satjárthí z Indie a v roce 2013 Organizace pro zákaz chemických zbraní fungující při OSN.
Způsob výběru
Nobelovu cenu míru udílí pětičlenný Norský Nobelův výbor, jehož osazenstvo vybírá norský parlament z řad starších, všeobecně uznávaných politiků-intelektuálů. Každý ze členů výboru obvykle zastupuje jeden z politických proudů v zemi.
Výbor každý rok obdrží okolo tří set nominací (letos konkrétně 318) od zvláštních poradců výboru — držitelů ceny z minulých let, akademiků, členů vlád a poslanců parlamentů z celého světa. V průběhu jara jsou tyto nominace roztříděny. Na konci srpna se již vybírá pouze z několika favoritů.
Jméno laureáta pro daný rok bývá oznámeno vždy v první polovině října. Vlastní cena se předává 10. prosince, na den výročí smrti Alfréda Nobela.
Spolu s pamětní medailí a certifikátem získává každý laureát taktéž finanční odměnu v přibližné výši 23 milionů korun.
Možnost odebrání
Nobelovu cenu míru je možné také odebrat. Příslušný proces může iniciovat kdokoliv stížností u Stockholmského správního úřadu, který dohlíží nad nadacemi, jež byly založeny k naplnění Nobelovy závěti.
Úřad je povinen všechny stížnosti prověřit. Pokud by naznal, že Nobelův výbor pochybil, má právo zneplatnit jeho rozhodnutí na tři roky dozadu.
Oprávněnost získání ceny bývá pravidelně zpochybňována zvláště u politických laureátů. Fakticky odňata ale cena doposud nikdy nebyla.