Nobelovu cenu míru pro rok 2019 dostane etiopský premiér Abiy Ahmed
Petr JedličkaRok a půl vládnoucí premiér stihl již uzavřít mírovou dohodu s Eritreou a přispět k mírovým jednáním v Súdánu. Ve vlastní zemi odvolal výjimečný stav, nechal propustit politické vězně a na příští rok slíbil demokratické volby.
Držitelem Nobelovy ceny míru pro rok 2019 se stane etiopský premiér Abiy Ahmed — iniciátor loňského uzavření mírové smlouvy se sousední Eritreou a politik, který pomohl zahájit několik dalších jednání o vyřešení různých konfliktních otázek v regionu. V pátek před polednem to oznámila Berit Reissová-Andersenová, předsedkyně Norského Nobelova výboru, jenž cenu udílí.
Abiy Ahmed nastoupil do funkce loni v dubnu a ihned zahájil jak mírová jednání, tak vnitrostátní reformy. Nechal odvolat výjimečný stav, uvolnit cenzuru a propustit politické vězně. Na příští rok slíbil už zcela demokratické volby.
Uvolnění vnitropolitických poměrů však v zemi oživilo i četné mezietnické spory a etiopská vláda se dnes snaží situaci stabilizovat. Podle Reissové-Andersenové tak s sebou ocenění nese i vyjádření podpory a zřejmý vzkaz, aby premiér reformní snahy neopouštěl.
„Aktuální situace jsme si vědomi. Ale ani Řím nebyl postaven za den (...) Doufáme, že i toto ocenění reformní úsilí Abiyho Ahmeda posílí,“ uvedla předsedkyně Norského Nobelova výboru na tiskové konferenci na tematický dotaz jednoho z novinářů.
Zpravodajské agentury připomínají, že favoritkou sázkařů na zisk letošní ceny byla švédská klimaaktivistka Greta Thunbergová. Abiy Ahmed byl ale hned druhým nejtipovanějším.
Tradice ceny a poslední laureáti
Nobelova cena míru má být dle Nobelovy závěti udílena osobnostem či organizacím, které „vykonaly nejvíce pro bratrství mezi národy, zrušení nebo zmenšení existujících armád či pořádání a propagaci mírových kongresů“. Nezřídka je však předávána i osobám a institucím, které se zasloužily o zlepšování poměrů ve své zemi či na světě obecně, například vyjednáním závažných mezinárodních dohod nebo bojem za dodržování lidských práv.
Etiopie prožila zhruba 50 problematických let. Je proto potěšující číst o tom, že se země snaží o obnovu krajiny sázením stromů a reformami v zemědělství a nyní navíc přichází šance na rozvoj demokracie a mír.
za RTC - tj. vpodstatě za pokusy na lidech - jí získali Abhijit Banerjee, Esther Duflová a Michael Kremer.
Nejúžasnější na téhle metodě je, že prostě funguje. :))
Jedna z těch velmi zasloužených nobelovek.
https://nazory.aktualne.cz/psycho-jak-vratit-bezdomovce-do-bytu-a-gamblery-dostat-od-au/r~d6cef460effc11e99ec9ac1f6b220ee8/
V tom případě snad to, že ho napsal člověk z oboru, nevadí, ne?
Pokud jde o pijavice, než neodborný přístup k léčbě má ten příběh spíš oslavovat vědecký přístup k realitě, kdy se teorie opírá o praktické ověřování, ne o představy nebo citáty vytržené z náboženských textů apod.
Ale co dalšího pijavice "můžou asociovat", to mi prozraďte, protože mě v kontextu toho článku nic jiného nenapadá ani neasociuje...
Je to neetické.
Není to příliš mechanistické přidělování etičnosti či neetičnosti?
Ten článek je reakce na udělení Nobelovy ceny za ekonomii a poměrně srozumitelně formuluje, s čím ocenění nobelisti vlastně přišli.
Proč by takový text nemohl jako názor napsat člověk, který toto oceněné vědění uvádí do praxe?
Nicméně neslovíčkařme.
Nejdůležitější je ta metoda sama - RCT.
Pan Kalous přesně vystihl, o co hlavně jde.
Vtip je v tom, že každý experiment musí být nesmírně pečlivě připraven a už před svým započetím podrobený komplexní kritice a hledání falešných východisk.
Pěkně je to popsáno v té pasáži o počtu knih ve školách a k čemu to má vztah.
Výsledky jsou ovšem ohromné a hlavně - fungují v praxi.
Zajímavé je to zjištění, že důležité pro společnost jako takovou je vzdělá(vá)ní dívek.
Hned jsem si vzpomněl na Project Drawdown, na který tady odkazoval pan Outrata. Tam je vzdělávání dívek 6. nejnaléhavější úkol, který stojí před lidstvem.
https://www.drawdown.org/solutions
Domnívám se, že reklama má být zřetelně označena a nemá se vydávat za názorový článek, zaštiťující se humanistickými myšlenkami.
Je to lajdáctví.
Je správné, když nejprestižnější ocenění dostává politik, který se jedva chopil moci, načež bude možná po mnoho let usilovat o setrvání v úřadě se všemi z toho plynoucími nástrahami, zvláště v takové zemi jako je Etiopie?
Nebyla Nobelova cena míru pro Baracka Obamu dostatečným dokladem skutečnosti, že nemůže laureátovi propůjčit (politickou) sílu, jíž nedisponuje, ani jej nemůže ochránit před neúspěchy a pragmatismem?
Viděl jsem před několika lety působivý slovenský dokument o lidech na řece Omo, jejichž autonomii a snahu setrvat u tradičního života etiopská vláda potírala. Do jejich odlehlého domova poté zasáhla výstavbou přehrady (prostřednictvím Číny, tuším) se vším z toho plynoucím potenciálem rozvratu.
Jak přistoupí k lidským právům a odkazu předků, k menšinám a diverzitě obyvatelstva Etiopie A. Ahmed? Mám obavy, že Nobelova cena míru pro premiéra může ocenit a dopředu vlastně posvětit, a to ještě v tom lepším případě, tuctovou transformaci země v běžnou menší modernizovanou regionální velmoc, jak o to se 100 miliony lidmi usilují i kdekoli jinde.
Zatímco ty oficiální Nobelovy ceny - ty jsou většinou udělovány na základě politických kritérií, se všemi důsledky z toho vyplývajícími.
https://a2larm.cz/2019/10/bida-ekonomie-chudoby-komu-skutecne-pomahaji-nobelovy-ceny/
Autoři jsou ekonomové z Univerzit v Johannesburgu a Cape Townu.
Zvláštní je takový zhrzený milenecký tón celého jejich článku...
Ten "zhrzený milenecký tón" - ano, ten je tam opravdu znát; ale na straně druhé nelze vyloučit, že ta kritika je alespoň zčásti odůvodněná.
Ovšem: ti kritici nenabídli žádnou alternativu, co jiného by "bohatý bílý muž" vlastně měl dělat, když chce přece jenom zmírnit stav chudoby ve třetím světě, nežli podniknout - místo abstraktních teoretických modelů - právě zcela reálné experimenty, jak ta či ona opatření v praxi probíhají.