Před dvěma lety na Olympijských hrách v Rio de Janeiru zaujal etiopský maratonský běžec Feyisa Lilesa celý svět. Nejen svým výkonem, když doběhl jako druhý, ale také neobvyklým gestem. Rukama zkříženýma nad hlavou chtěl vyjádřit podporu demonstrantům proti autoritářské vládě, které v tu dobu po stovkách masakrovali příslušníci ozbrojených složek.

Ze strachu z uvěznění zůstal Lilesa po skončení Olympijských her v zahraničí. Do Etiopie se vrátil teprve v neděli 21. října. Namísto policie ho však na letišti v hlavním městě Addis Abeba čekal ministr zahraničí Workneh Gebeyehu spolu se zástupem fanoušků.

„Věděl jsem, že tenhle den jednou přijde. Věděl jsem, že všechna ta krev nebyla prolitá nadarmo,“ prohlásil po návratu Lilesa. „Věděl jsem, že diktatura jednou padne a čekal jsem na ten den. Netušil jsem, jestli přijde dnes nebo zítra, ale vždycky jsem si byl jistý, že se do země svých předků vrátím.“

Jiná Etiopie

Země, do níž se Feyisa Lilesa vrátil, se za dva roky skutečně změnila. Masové protesty, jež započaly v Lilesově domovském státě Oromie a brzy se přelily do sousedního Amharska a dalších regionů nakonec dominantní Etiopskou lidovou revoluční demokratickou frontu (EPRDF) přinutily k odvolání represivní vlády. Novým premiérem se v dubnu stal dvaačtyřicetiletý Abiy Ahmed pocházející právě z dlouho upozaďovaného — a přitom v zemi nejpočetnějšího — oromského etnika.

Reformně naladěnému Ahmedovi se za několik měsíců podařilo uskutečnit výjimečné kroky. Kromě propuštění politických vězňů a úprav protiteroristického zákona, zneužívaného k potlačování demonstrací, například podle všeho definitivně ukončil vleklou válku se sousední Eritreou a mezi oběma dávnými nepřáteli se otevřely hranice.

Překotné tempo změn zatím nedokázal zastavit ani pokus o atentát nebo nátlak části nespokojených ozbrojených složek. Když 10. října do premiérova sídla napochodovalo několik set vojáků s požadavkem na zvýšení platů, Ahmed je dokázal uklidnit a nakonec spolu se smějícími se příslušníky armády před kamerami cvičil kliky.

Jejich požadavkům vyhovět odmítl. „Musíme naše zdroje využít na rozvojové účely,“ prohlásil. „Mohli bychom každému zvýšit plat, ale potom můžeme na jakýkoli vývoj kupředu zapomenout.“

Nová vláda

Mezi výjimečné kroky z poslední doby patří bezpochyby sestavení nové vlády, již premiér představil veřejnosti minulý týden. Z dvaceti ministerstev totiž celou polovinu obsadily ženy — a to včetně klíčového ministerstva obrany, obchodu nebo dopravy. Žena, jmenovitě zkušená diplomatka OSN Sahle-Work Zewdeová, nadto převezme prezidentský úřad, který má v zemi ceremoniální úlohu.

„Naše ministryně prokážou nesmyslnost starého pořekadla, že ženy nemohou být ve vedoucích pozicích,“ sdělil Ahmed parlamentu s narážkou na přežívající stereotypy v tradičně založené etiopské společnosti. „Je to první rozhodnutí tohoto typu v historii Etiopie a nejspíš celé Afriky,“ dodal. Etiopský příklad mimochodem hned o dva dny později následovala Rwanda.