Dlouhý konflikt mezi Etiopií a Eritreou spěje ke konci. Pocítit to může i Evropa

František Kalenda

Etiopie a Eritrea pokračují v normalizacích vzájemných vztahů, které v roce 1998 přerušil dlouholetý a krvavý konflikt. Dosažení trvalého míru mezi oběma státy přitom může přinést výhody nejen pro region, ale také pro Evropu.

Ukončování dlouhého a krvavého konfliktu mezi Etiopií a Eritreou postupuje ještě rychleji, než se čekalo. Vyplývá to z přelomového setkání mezi eritrejským diktátorem Isaiasem Afwerkim a etiopským premiérem Abiym Ahmedem, které se uskutečnilo v neděli v eritrejském hlavním městě Asmara. Nejvyšší představitelé obou zemí se setkali vůbec poprvé od vypuknutí válečného konfliktu v roce 1998 a pouhý měsíc od chvíle, kdy etiopský premiér ohlásil, že je připraven respektovat závěry Alžírské dohody a stáhnout vojáky ze sporných území.

Setkání v Asmaře, na nějž by měla 15. července navázat návštěva eritrejského prezidenta v Addis Abebě, bylo přeplněno vstřícnými prohlášeními. „Mezi Etiopií a Eritreou již neexistuje žádná hranice. Místo toho jsme vybudovali most lásky,“ nechal se například slyšet etiopský premiér Abiy Ahmed při podepisování „Deklarace míru a přátelství".

Zároveň ale došlo k uzavření zcela konkrétních dohod, které budou mít hmatatelné dopady na obyvatele obou zemí a zejména na dlouho rozdělené rodiny. Okamžitě tak došlo k obnovení telefonního spojení, čehož podle zpráv místních médií ihned využily tisíce lidí, během několika dní začne mezi hlavními městy létat spoj Ethiopian Airlines a proudit autobusy a dojde také k otevření diplomatického zastoupení. Vnitrozemská Etiopie nadto dostane možnost využívat eritrejské přístavy na pobřeží Rudého moře.

Naděje pro region

Přestože „horká“ fáze válečného konfliktu mezi Etiopií a Eritreou skončila po dvou letech a desítkách tisíc mrtvých v roce 2000, Etiopie odmítla vyklidit území přiřčená sousedovi mezinárodními arbitry a mezi oběma státy nadále docházelo ke krvavým potyčkám včetně nasazení letectva a těžké vojenské techniky. Změnu přinesl teprve letos v dubnu nástup nového premiéra v Etiopii; Abiy Ahmed naznačil ochotu ustoupit a nabídl otevřenou ruku Eritreji. Na jejího autoritářského prezidenta pro změnu tlačili spojenci v Perském zálivu, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty, které si přejí klid v regionu Afrického rohu a udržují dobré vztahy s oběma státy. Spekuluje se, že původně zdrženlivý eritrejský prezident Afwerki na sblížení s dlouholetým nepřítelem přistoupil po nabídce štědré finanční injekce právě ze Spojených arabských emirátů.

V praktické rovině má samozřejmě mírový proces velké množství překážek a očekává se, že vůbec nejtěžší bude smířit příhraniční komunity a přilehlý Tigrajský stát, který je proti etiopskému premiérovi už tak nepřátelsky naladěný. Případný úspěch by ale přinesl nezpochybnitelné výhody. Etiopie zbohatne na opětovném využívání klíčových eritrejských přístavů a Eritrea přestane být odtržená od svého nejpřirozenějšího a kdysi největšího obchodního partnera, který navíc v Africe roste rekordním tempem.

Oblast severovýchodní Afriky se pak stane výrazně bezpečnější. Etiopie i Eritrea podporovaly ozbrojené skupiny na území nepřítele a v sousedním Somálsku a Džibutsku. Eritrejský režim měl dokonce posílat zbraně islamistickým teroristům z organizace aš-Šabáb, kvůli čemuž na něj byly koncem roku 2009 uvaleny sankce Radou bezpečnosti OSN. Nyní sama Etiopie žádá jejich rychlé stažení a generální tajemník OSN António Guterres tento měsíc při návštěvě Addis Abeby naznačil, že pro pokračování sankčního režimu nejsou důvody.

×