Etiopská armáda opouští Tigraj, problémy zůstávají
Linda PiknerováPůl roku po vpádu federální armády do severoetiopského regionu vyhlásil premiér Abiy jednostranné příměří do září. Vojáci opouštějí hlavní města. Místní vzbouřenci oslavují. Oblasti však hrozí hladomor i důsledky vysídlení 1,7 milionu lidí.
Intervence etiopských vládních sil do regionu Tigraje na severu země neskončila dle očekávání krátkým angažmá, jak premiér Abiy deklaroval v závěru minulého roku. Ačkoliv se dnes etiopské síly z regionu deklarativně stahují, výsledkem jejich působení podpořeného zapojením sousední Eritreje je nejen chaos, ale také propukající hladomor a rostoucí nejistota obyčejných lidí, kteří v konfliktní oblasti žijí.
Etiopie představuje v oblasti Afrického rohu naprosto klíčového aktéra jak počtem svých obyvatel (cca 100 milionů), tak velikostí své ekonomiky a deklarovanou prozápadní orientací. To z ní činí partnera, s nímž musí vnější aktéři jednat s maximální možnou mírou obezřetnosti.
Kombinace uvedených faktorů — plus kontroverze kolem obří přehrady na Nilu a rychlosti, s jakou etiopské úřady uvažují o jejím napuštění — vzbuzují v regionu velké obavy. Dění mají navíc ambici ovlivňovat Čína, Turecko či Spojené arabské emiráty.
Samotní představitelé etiopské vládní garnitury v čele s nositelem Nobelovy ceny za mír z roku 2019 Ahmedem Abiym jsou si vědomi vyděračského potenciálu, který vůči okolnímu světu mají. A vede je ke krokům, jejichž důsledky vzbuzují doslova hrůzu u těch, jež se v regionu Tigraje pohybují.