Katastrofální hladomor v Africkém rohu nás nesmí nechat lhostejnými
Linda PiknerováDvaadvacet milionů obyvatel takzvaného Afrického rohu opět sužuje hladomor. Jedinou funkční pomoc poskytuje mezinárodní společenství. Je ale třeba také řešit skutečné příčiny utrpení, jež se opakuje skoro každou dekádu.
Africký roh si pozornost světové veřejnosti vysloužil poprvé v roce 1985. Tehdy západní celebrity uspořádaly dva koncerty známé pod označením „Live Aid“, jejichž účelem bylo shromáždit finanční prostředky ke zmírnění hladomoru v Etiopii.
Bono Vox a Queen s princeznou Dianou za zády „vybrali“ téměř 300 milonů dolarů, jež měly pomoci zmírnit utrpení v jedné z nejchudších zemí světa. S odstupem víme, že jen část z vybraných prostředků se proměnila v potraviny pro běžné Etiopany. Dosud upozaděný region se však zcela jistě zapsal do povědomí všech, kteří alespoň občas sledují masmédia.
Hladomor v Somálsku
Dvouletému strádání čelilo v letech 1983—1985 necelých osm z tehdejších asi čtyřiceti milionů obyvatel Etiopie — a až jeden milion lidí následkům hladu podlehl. Asi 2,5 milionu lidí bylo nuceno opustit své domovy a hledat dočasné přístřeší.
Neuběhlo ani šest let a světová média zaplavily obrázky zubožených Somálců. Somálská občanská válka přivedla zemi doslova ke kolapsu, ze kterého se sedmnáctimilionová země dodnes nevzpamatovala.
V důsledku hladomoru zemřelo v Somálsku podle odhadů až 300 tisíc osob. Stovky tisíc lidí se opět ocitly bez přístřeší, navíc v napětí občanské války, která jim neumožnila ani po odeznění bezprostředního nedostatku potravin návrat do původních domovů.
V provizorních přístřešcích se chtě nechtě začaly rodit nové generace dětí, jež nepoznaly nic jiného než život v původně humanitárním dočasném ubytování. Somálsko zůstává dodnes v našich očích symbolem zmaru a řada lidí si s hladomorem spojuje právě tuto zemi.