Za poslední čtyři roky se Súdán nikdy neobjevil v médiích v žádné pozitivní souvislosti. Jakákoliv zpráva zahrnující název této obrovské země při Rudém moři vždy obsahovala minimálně nejistotu ohledně dalšího vývoje. Pokud bychom měli být v hodnocení mediálního obrazu země ještě příkřejší, zemi neprovází dobrá pověst minimálně od roku 1989. Tehdy se moci ujal generál Bašír, jenž v zemi zavedl právo šária, přivítal bin Ládina a spoluzavinil genocidu v Darfúru.

Od soboty 15. dubna je opět Súdán v centru zájmu světových médií, která sbírají střípky o nové brutální vlně násilí mezi armádou a paramilitárními jednotkami. O jejím vypuknutí nebylo pochyb, byť optimisté žili v přesvědčení, že to nejhorší má Súdán už za sebou.

Přibližme ve stručnosti kontext, ve kterém se současné události odehrávají. V roce 2019 po pádu Bašíra byla ustanovena prozatímní vláda, která hodlala připravit v zemi volby a přesvědčit západní svět, aby zrušil uvalené sankce.

Dílčí kroky vlády vedly k oživení ekonomiky a naději, že díky přílivu zahraničního kapitálu se zlepší životní podmínky lidí. Současně netřeba hledět na období 2019—2021 přehnaně optimisticky: ministři se střídali podle toho, u koho korupční chování přesáhlo přijatelnou mez, na černém trhu se pohybovali všichni, zejména pak vládní úředníci, zemi ovládalo několik bohatých obchodníků majících monopol například na prodej aut, a pokud člověk chtěl něco dovézt, šlo to nejlépe přes Turecko nebo Spojené arabské emiráty.

Nicméně systém nějak fungoval, zásobování přes Port Súdán rovněž a ceny byly relativně přijatelné.

Burhanův puč roku 2021

Na podzim 2021 se situace dramaticky změnila. Po neúspěšném pokusu o převrat, který byl podle všeho jen zastíracím manévrem, následoval úspěšný puč, který odstavil přechodnou vládu a těžiště moci se přesunulo mezi generála Burhana a vedoucího milicí RSF (Rappid Support Forces) „Hemettiho“.

Zatímco Burhan měl za sebou súdánskou armádu, jejíž výzbroj, kompetence a schopnost pohybu po vlastním území byly značně limitované, Hametti se mohl spolehnout na paramilitární RSF, které za sebou měly „úspěšně“ zvládnuté tažení v Darfúru, slušnou výzbroj a znalost prostředí.