Média ignorují Afriku. Na kontinent přitom klimatická krize dopadá nejhůře

Jan Kašpárek

Fridays for Future kritizují přehlížení afrických ekologů. Téma otevřela kauza, při které agentura AP ořízla z fotografie ugandskou aktivistku. Afrika těžce trpí klimatickou krizí, přestože vypouští minimum emisí skleníkových plynů.

Afrika je světadíl, který se často udává jako nejkřiklavější příklad klimatické nespravedlnosti. „Uvádí se, že se Afrika podílí na světových emisích skleníkových plynů pouze pěti procenty, přesto na nás klimatická krize dopadá nejtíživěji,“ poznamenal k nedávno na stockholmské konferenci klimatolog Ndoni Mcunu z jihoafrické University of the Witwatersrand.

Podle odborníka z johannesburgské univerzity je vlivem intenzivního sucha a dalších projevů změn klimatu na kontinentu ohroženo asi dvaapadesát milionů lidí nedostatkem potravin. Na jiný typ diskriminace před nedávnem upozornili mladí aktivisté z hnutí Fridays For Future.

Přestože na africkém kontinentu působí řada významných aktivistů a organizací, zájem světových médií i veřejnosti zpravidla zahrnuje pouze aktivity studentů ze zemí globálního Severu. Proti tomu se vymezily jak hlavní tváře Fridays for Future z některých afrických států, tak zakladatelka středoškolského hnutí za klima Greta Thunbergová.

Debatu o mediální diskriminaci Afriky spustila kauza z ekonomického fóra ve švýcarském Davosu. Na tom fotograf světové zpravodajské agentury AP pořídil snímek pěti předních aktivistek středoškolského hnutí: Vanessy Nakateové, Luisy Neubauerové, Grety Thunbergové, Isabelle Axelssonové a Loukiny Tilleové. Fotografii ovšem ořízl tak, že z ní Uganďanka Nakateová zmizela a zbyly pouze ženy světlé pleti.

Nakateová se proti odstranění ze snímku obratem vymezila. „Tohle je poprvé v životě, kdy jsem pochopila definici slova ‚rasismus‘. [Novináři] mají žaludek na to, aby mě bez jakéhokoli vysvětlení či omluvy ořízli z fotky. Znamená to, že jako africká aktivistka nemám žádnou hodnotu?“ řekla krátce po zveřejnění fotografie v emotivním videu.

„Tohle si nezasloužíme. Afrika vypouští nejméně emisí, přesto na ni klimatická krize dopadá nejvíce,“ poznamenala. Agentura AP se po vlně kritiky omluvila a snímek vyměnila s tím, že se dopustila „hrozné chyby“.

Na původně vydaném snímku Uganďanka Vanessa Nakateová chyběla. Repro DR

Za ořezem podle vysvětlení agentury nestál zlý úmysl, ale snaha o upravení kompozice, kterou původně prý narušovala budova stojící za ugandskou aktivistkou. Některá média ovšem umocnila zmatek i tím, že si Uganďanku spletla s jinou africkou aktivistkou, Zambijkou Natashou Mwansou.

V reakci na incident Fridays for Future svolali mezinárodní tiskovou konferenci přenášenou přes internet, na které dali prostor především zástupkyním svých afrických sekcí. „Je poměrně očividné, že mám zájem médií. Když něco řeknu, změní se to v titulek. Totéž se ovšem nedá říci o řadě dalších klimatických aktivistů, bohužel především z globálního Jihu,“ poznamenala v úvod tiskové konference Thunbergová.

Navázalo na ni několik aktivistek včetně Nakateové. Ta vyjádřila naději, že kauza kolem fotografie z Davosu povede k většímu zájmu světových médií o klimatické hnutí v Africe. Opomínání kontinentu a jeho 1,3 miliardy obyvatel není podle Uganďanky ničím ojedinělým. „Je to něco, co se děje dlouhodobě, i když se afričtí aktivisté opravdu snaží o to, aby byli slyšet. Je to opravdu frustrující,“ uvedla.

Afrika strádá pod další vlnou přírodních pohrom

V Africe přitom už dnes doslova přírodní pohroma střídá pohromu. Jejich zvýšený výskyt i ničivost se právě připisuje krizi planetárního klimatu, kterou vyvolávají skleníkové plyny vypouštěné do ovzduší, především průmyslovými zeměmi. Africké země nejčastěji devastují ničivá sucha, nebo naopak záplavy.

V poslední době ale přicházely zprávy o méně běžných kalamitách — v podobě extrémně velkých rojů kobylek požírajících zemědělské plodiny. Ty se v posledních měsících rozšířily v řadě států východní Afriky. Podle dat OSN je situace nejvážnější za desítky let. V Somálsku a Etiopii podobná mračna hmyzu neviděli čtvrt století, v Keni dokonce sedmdesát let.

Podle dat OSN je situace nejvážnější za desítky let. Foto The Star

Somálsko kvůli kobylkám vyhlásilo nouzový stav a organizace OSN pro potraviny a zemědělství varuje, že pokud se nepodaří šíření hmyzu včas zastavit, hrozí humanitární krize. Podle odborníků je množství kobylek nepřímo navázané na klimatické změny, potažmo oteplování Indického oceánu a neobvykle silné cyklony.

Uplynulý rok byl v regionu jedním z nejdeštivějších v historii měření. To spolu s poměrně vysokými teplotami pomohlo hmyzu v množení.

Situace kontinentu se s postupující klimatickou krizí ve všech myslitelných ohledech zřejmě ještě zhorší. Mezinárodní panel OSN pro změny klimatu, známý pod zkratkou IPCC, dlouhodobě varuje, že v Africe leží vůbec nejohroženější regiony na světě.

Krom nedostatku vody a zhoršených podmínek pro produkci potravin experti očekávají i potíže v oblasti energetiky a usnadněné šíření nemocí: mimo jiné malárie, schistosomózy či horečky dengue. Nadto má souběžně s průběžným oteplováním planety postupovat i rozšiřování pouští, především Sahary.

Ta se za poslední století rozrostla zhruba o desetinu, v prvé řadě do oblasti Sahelu. Přilehlou oblast tak zasahují extrémní sucha provázená nedostatkem potravin a vlnami horka atakujícími hranici padesáti stupňů Celsia.

Od Greenpeace po středoškolské stávky v Sieře Leone

I kvůli závažnosti klimatické krize v Africe působí množství ekologických iniciativ. Kupříkladu Přátelé Země, tedy mezinárodní síť místních organizací zahrnující i české Hnutí DUHA, mají napříč kontinentem třináct poboček: mimo jiné v Ghaně, v Libérii, v Tanzánii či v Tunisku. Zabývají se jak obecnou ekologií, tak bojem proti spalování fosilních paliv.

Oproti tomu Greenpeace zastřešuje africké ekology jedinou centrální organizací, která ovšem pracuje ve více regionech najednou. Pobočka je činná přes jedenáct let a má za sebou mimo jiné odhalování ilegálního lovu ryb čínskými firmami či úsilí o omezení nezákonné těžby dřeva v Kongu.

Středoškolské hnutí funguje napříč Afrikou takřka od svého počátku. Například ugandští Fridays for Future oslaví v nejbližší době rok od první stávky. Místní mladí ekologové mají kromě Nakateové i další významné postavy: mimo jiné nového kandidáta pro prezidentské volby příštího roku, aktivistu Timothyho Mugerwu. Ten chce v zemi známé mimo jiné jedním z nejvstřícnějších přístupů k uprchlíkům na světě prosadit zelenou přestavbu ekonomiky pod sloganem Green New Deal pro Ugandu.

Mladí ekologové jsou aktivní i v Nigérii. Jednou z jejich výrazných tváří je koordinátor místního Fridays for Future a publicista Ayeni Faith Damilola. Ten v poslední době kritizoval nejen vymazání Nakateové z fotografie AP, ale podobně jako zahraniční kolegové také účast fosilních korporací na klimatickém summitu OSN COP25.

„COP25 sponzorovaly společnosti podnikající s fosilními palivy. Největší španělský znečišťovatel [plynový koncern Endesa] uspořádal během dvou týdnů konference na třiasedmdesát doprovodných akcí. To podle mě vysvětluje selhání summitu,“ napsal na Twitteru.

Fridays for Future působí i v jedné z nejchudších zemí světa, Sieře Leone. Místní sekce funguje zřejmě od letošního ledna, přesto již svolala několik stávek na různých školách. Jediným výstupem zůstávají kusé informace na novém twitterovém účtu. Studenti volají po klimatické spravedlnosti i ochraně životního prostředí a apelují na vládu, aby adekvátně reagovala na závažnost klimatické krize.

Hlavní požadavek ekologů ze zemí světového Severu, tedy zelenou přestavbu energetiky, ovšem Sierra Leone prakticky nemůže provést. Energetický systém v běžném slova smyslu teprve buduje. Podle dostupných informací fungoval centrální rozvod energie ještě před několika lety pouze v hlavním městě a přístup k němu měla zhruba desetina obyvatel.

Vláda ovšem chce ve spolupráci s Velkou Británií napojit celou zemi na energetickou síť k roku 2025. Plánuje při tom stavět na solárních elektrárnách.

Další informace:

    Diskuse (0 příspěvků)