Jihoafrická pozemková reforma je terčem rasistické propagandy. Šíří ji také Trump

Josef Patočka

Americký prezident zaútočil na jihoafrickou vládu kvůli chystané pozemkové reformě, jež má napravit nerovnoměrnou distribuci půdy v zemi. Opakuje přitom mnohokrát vyvrácené konspirace šířené po internetu a v krajně pravicových médiích.

Prezident Spojených států má na krku další diplomatický skandál. Vláda Jihoafrické republiky se ostře ohradila proti jeho na Twitteru zveřejněnému prohlášení, že nařídí ministru zahraničí Mikeovi Pompeovi, aby „prošetřil“ údajné zabírání pozemků a „rozsáhlé zabíjení farmářů“ v Jižní Africe.

Donald Trump podle všeho vycházel z reportáže televize Fox News, která jihoafrickou vládu obvinila z toho, že chce „brát bez náhrady půdu vlastním občanům jen kvůli tomu, že mají špatnou barvu kůže“. Mluvčí jihoafrické vlády Trumpovy komentáře ostře odmítl s tím, že se zakládají na „nepravdivých informacích“ a „odrážejí úzkoprsý přístup k věci, jenž se snaží rozdělit náš národ na základě předsudků zděděných z koloniální minulosti“.

Konspirační teorie

Vláda nedávno nastoupivšího prezidenta Cyrila Ramaphosy z Afrického národního kongresu, který v zemi vládne nepřetržitě od svržení rasistického apartheidního režimu, připravuje v současné době pozemkovou reformu. Ta má napravit nerovnoměrné rozdělení pozemků v zemi, v níž i po čtvrtstoletí od nastolení demokracie kontroluje osmiprocentní bílá menšina více než sedmdesát procent úrodné půdy. Také proto je Jihoafrická republika dodnes jednou ze zemí s nejvýraznějšími majetkovými nerovnostmi na světě.

Trumpova slova podle pozorovatelů kopírují konspirační teorie o „genocidě bílých farmářů“, omílané na internetu krajně pravicovými politiky, jako je známý americký zastánce bílé nadvlády Richard Spencer či „alternativními“ médii typu serveru Breitbart.

„Jediní skuteční uprchlíci jsou bílí farmáři, kteří v Jižní Africe čelí genocidě,“ napsala loni na Twitteru kontroverzní publicistka a dříve nadšená Trumpova podporovatelka Ann Coulterová. „Nikde se politická krize Západu neprojevuje tak jednoznačně jako v nejnovějším vývoji v Jižní Africe,“ psal na jaře Spencerův konspirátorský server AltRight.com

Podle analytiků je možné, že se prezident snaží zavděčit svým nejvěrnějším stoupencům v době, kdy vlivem skandálů přichází o podporu a přibývá diskusí o jeho možném impeachmentu. Spencer na Twitteru Trumpova slova sdílel a označil prezidenta za „šampióna bílého muže“.

Nepodložená tvrzení

Tvrzení o zabíjení bílých farmářů jsou přitom přinejmenším disproporčně přehnaná, pokud ne přímo nesmyslná. Loňská investigace BBC uvádí, že jde o rasisty šířený mýtus, který se „nezakládá na žádných hodnověrných datech“. Farmáři nejsou vražděni ve větší míře, než v zemi s poměrně vysokou mírou kriminality jiní Jihoafričané.

„Vraždy farmářů jsou projevem celkové bezpečnostní situace v Jižní Africe. Neexistují naprosto žádné důvody se domnívat, že by měly být cíleny konkrétně proti farmářům bílé pleti,“ komentuje Gareth Newman z Institutu pro bezpečností studia v Pretorii.

Podle svazu jihoafrických zemědělců AgriSA je množství vražd farmářů (bez ohledu na barvu pleti) dokonce nejnižší za posledních dvacet let, přestože mírně přibylo útoků na farmy. Čísla prezentovaná AgriSA zpochybňuje konkurenční organizací Agriforum, jež se explicitně prohlašuje za zájmovou organizaci jihoafrické bílé menšiny mezi zemědělci.

V samotné Jihoafrické republice je ovšem považována za nehodnověrný zdroj. Zástupci Agrifora také jiné v květnu na cestě do Spojených států lobbovali u hlasatele Fox News Tuckera Carlsona, tedy u autora zmiňované reportáže.

Pozemkovou reformu podporují v Jižní Africe v té či oné podobě všechny významné parlamentní strany včetně opoziční Demokratické Aliance, pro niž obvykle hlasuje většina bílých obyvatel země. Demokratická Aliance ovšem nesouhlasí s navrhovanými změnami ústavy, které by umožnily vyvlastňovat půdu bez kompenzace. O to se Ramaphosova vláda snaží, neboť dobrovolné výkupy půdy nevedly během posledních pětadvaceti let k výraznějšímu narovnání její distribuce.

Domácí kritika

Ostrou kritiku sklidil Trump nejen v Jihoafrické republice, nýbrž i na americkém kontinentu. Jak si povšiml novinář Daniel Dale z Toronto Star, jde o jeho vůbec první tweet za necelá dvě léta v úřadu, v němž se objevuje slovo „Afrika“.

Trumpova poslední vyjádření odsoudil rovněž bývalý americký velvyslanec v Jihoafrické republice Patrick Gaspard, jehož nástupce na ambasádě v Pretorii prezident dosud nejmenoval. „Útočí na Jihoafrickou republiku mnohokrát vyvráceným mýtem o vraždění farmářů, na kontinentu přitom nikdy nebyl a nemá vůči němu žádnou promyšlenou politickou linii,“ napsal doslova.

Podobně se vyjádřila kalifornská demokratická poslankyně Karen Bassová: „Prezident si nechá diktovat zahraniční politiku televizními hlasateli, kteří přebírají informace od bělošských nacionalistů a zastánců apartheidu. Jediné masové vraždění, k němuž v Jižní Africe došlo, bylo zabíjení černochů v době apartheidu,“ uvedla na Twitteru.

Prezident blízký rasistům

Prezident se svou blízkostí zastáncům bílé nadvlády a rasistům prezentoval již dříve, například když po vraždě antifašistické demonstrantky příznivci Ku Klux Klanu v Charlotesville

prohlásil, že „skvělí lidé“ se vyskytují „na obou stranách“.

V tomto kontextu bývá vzpomínáno také jeho označení afrických států za „prdele světa“ (shithole countries), prosazování stavby zdi na hranicích s Mexikem, obhajování odebírání dětí imigrantům nelegálně překračujícím hranice, sdílení videí od britské rasistické skupiny Britain First, či přezíravý přístup k ničivým hurikánem zasaženému Portoriku.

Podle komentátorů serveru Quartz má mýtus o zabíjení farmářů kořeny v ideologické figuře zvané v afrikánštině swart gevaar — černé nebezpečí. Vláda apartheidu se během čtyřiceti let trvání režimu snažila bílým obyvatelům země systematicky nahánět strach z černochů, od nichž byli fyzicky segregováni, aby tak ospravedlnila trvání systému.

Předsudky zděděné z apartheidu podle nich v zemi žijí dodnes. Nyní se i s pomocí amerického prezidenta šíří globálně.

Další informace

    Diskuse
    JN
    September 1, 2018 v 15.59
    Chce Josef Patočka říci, že barva kůže je zase v tomto případě důležitější než rovnost před zákonem?
    Takže tohle pravda není:
    "... podle všeho vycházel z reportáže ... která jihoafrickou vládu obvinila z toho, že chce „brát bez náhrady půdu vlastním občanům jen kvůli tomu, že mají špatnou barvu kůže“. (Mluvčí jihoafrické vlády to popřel s tím, že takováto falešná obvinění se zakládají na „nepravdivých informacích“ a „odrážejí úzkoprsý přístup k věci, jenž se snaží rozdělit náš národ na základě předsudků zděděných z koloniální minulosti“.)

    A tohle pravda zase je:
    "... O to [vyvlastnit půdu bez kompenzace] se Ramaphosova vláda snaží , neboť dobrovolné výkupy půdy nevedly během posledních pětadvaceti let k výraznějšímu narovnání její distribuce."

    --------------------

    Takže to, že vláda JAR chce „brát bez náhrady půdu vlastním občanům...", podle Josefa Patočky tedy nejspíš pravda je, ale že by jim ji brala "... jen kvůli tomu, že mají špatnou barvu kůže“, už tedy pravda není. (To by totiž byl "úzkoprsý přístup k věci, který by se snažil rozdělit národ JAR na základě předsudků zděděných z koloniální minulosti“.)
    Půdu vláda farmářům bere prostě proto, že "dobrovolné výkupy půdy nevedly během posledních pětadvaceti let k výraznějšímu narovnání její distribuce."

    ------------------

    Nabízí se tedy otázka, zda "výraznější narovnání distribuce půdy" povede v JAR k témuž "výraznějšímu narovnání distribuce potravin", k jakému vedlo vyvlastnění bílých farmářů v Zimbabwe za vlády Roberta Mugabeho.

    No, nebojme se ničeho, po "výraznějším narovnání distribuce půdy" a následném "výraznějším narovnání distribuce potravin" Západ jistě přispěchá s potravinovou pomocí a rád přijme uprchlíky z konečně už demokratické JAR.
     

    JN
    "... dobrovolné výkupy půdy nevedly během posledních pětadvaceti let k výraznějšímu narovnání její distribuce."

    "... dobrovolné vyhánění bílých farmářů nevedlo během posledních pětadvaceti let k výraznějšímu narovnání etnického složení JAR."

    JN
    September 3, 2018 v 10.10
    Tvrzení Josefa Patočky jsou v rozporu s tvrzením mluvčího jihoafrické vlády
    Josef Patočka píše:
    "[Pozemková reforma] má napravit nerovnoměrné rozdělení pozemků v zemi, v níž i po čtvrtstoletí od nastolení demokracie kontroluje osmiprocentní bílá menšina více než sedmdesát procent úrodné půdy."

    Důvodem pozemkové reformy podle Patočky je tedy to, že bílá menšina kontroluje většinu půdy.

    Muvčí jihoafrické vlády však tento "Patočkův a Trumpův důvod pozemkové reformy" naopak (prostřednictvím Patočky) popírá. Patočka píše:

    Donald Trump ... vycházel z reportáže ..., která jihoafrickou vládu obvinila z toho, že chce „brát bez náhrady půdu vlastním občanům jen kvůli tomu, že mají špatnou barvu kůže“. Mluvčí jihoafrické vlády Trumpovy [a tedy i Patočkovy] komentáře ostře odmítl s tím, že se zakládají na „nepravdivých informacích“ a „odrážejí úzkoprsý přístup k věci, jenž se snaží rozdělit náš národ na základě předsudků zděděných z koloniální minulosti“.

    Má pravdu Donald Trump s Josefem Patočkou, nebo mluvčí jihoafrické vlády?


    HZ
    Pozici výkladu jihoafrické vlády by jistě posílilo, kdyby zabavovala půdu černošských statkářů. Ale ani to by neměnilo pochybný princip akce.
    Konfiskace majetku bez náhrady známe z vlastní historie. Ve většině případů to vedlo ke zhoršení hospodaření na pozemcích statků a k pustnutí zabavených budov, často s velkou památkovou a krajinnou hodnotou. To je ovšem argument, který v jihoafrických poměrech /až na hospodářský pokles/ nemá váhu.
    HZ
    Tím zločinným vyvlastňováním myslíte konfiskaci majetku Němců anebo zábory po roce 1948, kdy se na kompenzace podle zákona jaksi zapomnělo?