V loňském roce bylo zavražděno přes dvě stě ochránců přírody

Adam Rektor-Polánek

Vražd ochránců přírody každoročně přibývá. Podle lidskoprávní organizace Global Witness jich bylo loni zavražděno nejméně 227, což je víc než kdy dřív. Oběti jsou převážně původní obyvatelé zemí Latinské Ameriky.

Nejnebezpečnější zemí pro ochránce a ochránkyně přírody je Kolumbie. Své o tom ví Celia Umenzaová, kterou se těžaři pokusili zabít už třikrát. Umenzaová protestuje proti ilegální těžbě zlata, která zamořuje vodu poblíž jejího domova. Foto Luis Robayo, AFP

Mexičané bojující za právo na čistou vodu. Jihoafrická odpůrkyně ilegálního uhelného dolu. Filipínci, jejichž domovy a půdu ohrožovala výstavba přehrady. Jen pár ze stovek příběhů vloni zavražděných ochránců přírody. Dohromady šlo o nejméně 227 obětí převážně v zemích globálního Jihu. Rok 2020 tak v počtu podobných vražd zaznamenal rekord.

Závěry vyplývají z nové zprávy lidskoprávní organizace Global Witness, která na vraždy ochránců přírody upozorňuje už od roku 2012. Ve své každoroční analýze se organizace opírá o ověřené zdroje informací z celého světa, které následně uvádí do souvislostí.

„Postupující klimatická krize se vyznačuje násilím nejen na přírodě, ale i na lidech. Každá z vražd je hluboce osobní tragédií plynoucí z ekonomického modelu založeného na chamtivosti,“ píše Global Witness v letošní zprávě.

Zároveň autoři zprávy uvádí, že reálné číslo zavražděných ochránců bude se vší pravděpodobností mnohem vyšší. V nesvobodných režimech je běžné politicky motivované vraždy účinně zatajovat. Pandemie koronaviru navíc organizacím jako je Global Witness zkomplikovala přístup k informacím.

Více než třetina obětí byla z řad domorodých obyvatel, kteří přitom tvoří pouhých pět procent světové populace. Právě původní obyvatelé jsou často v popředí bojů za ochranu životního prostředí, protože těžaři a developeři přímo ohrožují jejich domovy a způsob života. Podle zprávy jsou tou vůbec nejohroženější skupinou, a na národní i mezinárodní úrovni by se jim proto mělo dostávat větší ochrany.

Podle zprávy je na vině především snaha o co největší zisk, a to i za cenu lidských životů. Obzvlášť v zemích globálního Jihu bohatých na přírodní zdroje se korporace často těší de facto neomezenému poli působení a mohou jednat „téměř beztrestně.“ V konání jim navíc často pomáhají politici. Ochránce zabíjeli především nájemní vrazi či organizované ozbrojené složky: armáda, policie, milice.

Děsivému prvenství se potom těší Latinská Amerika. Jen v Kolumbii zavraždili pětašedesát ochránců, a tedy více než čtvrtinu všech obětí. Nebezpečné pro ochránce jsou ale i Filipíny či Demokratická republika Kongo.

Z pěti zemí, kde v loňském roce došlo k nejvíce vraždám, se hned čtyři nacházejí ve střední a jižní Americe. Jedinou výjimkou jsou Filipíny. Grafika Twitter, Global Witness

Dluh, který nelze splatit

K nové zprávě organizace Global Witness napsal předmluvu zakladatel klimatického hnutí 350.org Bill McKibben. Americký environmentalista v ní připomíná, že zavražděných ochránců přírody každoročně přibývá a drtivá většina pachatelů — až pětadevadesát procent — unikne spravedlnosti.

Podle McKibbena se vraždy týkají nás všech. Aktivisté totiž položili své životy nejen za zdraví a budoucnost svých komunit, ale v konečném důsledku i za celou planetu.

„Jejich jména bychom měli nést nejen v srdcích, ale i na rtech. Máme vůči nim dluh, který nelze splatit,“ píše McKibben. Závěrem proto připomínáme jména všech 227 ochránců přírody, kteří v minulém roce zemřeli násilnou smrtí. Čest jejich památce.

JUAN CARLOS GONZÁLEZ, ARGENTINA

ANDERSON BARBOSA MONTEIRO, BRAZÍLIE

ANTÔNIO CORREIA DOS SANTOS, BRAZÍLIE

ARI URU-EU-WAU-WAU, BRAZÍLIE

CARLOS AUGUSTO GOMES, BRAZÍLIE

CELINO FERNANDES, BRAZÍLIE

CLAUDOMIR BEZERRA DE FREITAS, BRAZÍLIE

DAMIÃO CRISTINO DE CARVALHO JUNIOR, BRAZÍLIE

FERNANDO FERREIRA DA ROCHA, BRAZÍLIE

JOSIMAR MORAES LOPES, BRAZÍLIE

JOSIVAN MORAES LOPES, BRAZÍLIE

KWAXIPURU KAAPOR, BRAZÍLIE

MARCOS YANOMAMI, BRAZÍLIE

MATEUS CRISTIANO ARAÚJO, BRAZÍLIE

ORIGINAL YANOMAMI, BRAZÍLIE

RAIMUNDO NONATO BATISTA COSTA, BRAZÍLIE

RAIMUNDO PAULINO DA SILVA FILHO, BRAZÍLIE

VANDERLÂNIA DE SOUZA ARAÚJO, BRAZÍLIE

VIRGÍNIO TUPA RERO JEVY BENITES, BRAZÍLIE

WANDERSON DE JESUS RODRIGUES FERNANDES, BRAZÍLIE

ZEZICO RODRIGUES GUAJAJARA, BRAZÍLIE

REGAN RUSSELL, KANADA

ABELARDO LIZ CUETIA, KOLUMBIE

ALBA ALEXANDRA PIZANDA CUESTAS, KOLUMBIE

ALBEIRO SILVA MOSQUERA, KOLUMBIE

ALBERTO RUIZ, KOLUMBIE

ALEJANDRO CARVAJAL, KOLUMBIE

ALEJANDRO LLINÁS, KOLUMBIE

ANA LUCÍA BISBICÚS, KOLUMBIE

ANUAR ROJAS ISARAMÁ, KOLUMBIE

ARAMIS ARENAS BAYONA, KOLUMBIE

CARLOS ANDRÉS SÁNCHEZ VILLA, KOLUMBIE

CARLOS NAVIA, KOLUMBIE

DEIRO ALEXANDER PÉREZ BISBICÚS, KOLUMBIE

DIDIAN ARLEY AGUDELO, KOLUMBIE

EDIS MANUEL CARÉ PÉREZ, KOLUMBIE

EFRÉN OSPINA VELÁSQUEZ, KOLUMBIE

EIDER ADÁN LOPERA, KOLUMBIE

ERNESTO AGUILAR BARRERAS, KOLUMBIE

FELIPE ANGUCHO YUNDA, KOLUMBIE

FLORO SAMBONÍ GÓMEZ, KOLUMBIE

FREDDY ANGARITA MARTÍNEZ, KOLUMBIE

GENARO ISABARE FORASTERO, KOLUMBIE

GENTIL HERNÁNDEZ JIMÉNEZ, KOLUMBIE

GLORIA OCAMPO, KOLUMBIE

HELADIO MORENO, KOLUMBIE

HERNANDO JOSÉ MOLINA VILLAMIZAR, KOLUMBIE

HUGO DE JESÚS GIRALDO LÓPEZ, KOLUMBIE

ISMAEL ANGUCHO YUNDA, KOLUMBIE

JAIME JOSÉ VANEGAS URUETA, KOLUMBIE

JAIME MONGE HAMMAN, KOLUMBIE

JAVIER FRANCISCO PARRA, KOLUMBIE

JAVIER GARCÍA GUAGUARABE, KOLUMBIE

JAVIER GIRÓN TRIVIÑO, KOLUMBIE

JAVIER URAGAMA CHAMORRO, KOLUMBIE

JOEL AGUABLANCA VILLAMIZAR, KOLUMBIE

JORGE ENRIQUE ORAMAS, KOLUMBIE

JORGE LUIS QUINTERO VILLADA, KOLUMBIE

JORGE MACANA, KOLUMBIE

JOSÉ GUSTAVO ARCILA RIVERA, KOLUMBIE

JOSÉ NELSON TAPIA CAIZAMO, KOLUMBIE

JUAN PABLO PRADO BOLAÑOS, KOLUMBIE

JUANA PEREA PLATA, KOLUMBIE

JULIO CÉSAR HERNÁNDEZ SALCEDO, KOLUMBIE

×