Skupinka statečných žen a mužů z tuzemska dojíždí posledních pár týdnů bránit vzácný Bělověžský prales v Polsku vlastními těly před harvestory těžařů. Hrozí jim za to — snad — jen nepříjemnosti se zákonem. Pokud je mi známo, nikdo nebyl zatím zraněn či napaden policisty ani zástupci těžařské společnosti. Naštěstí. I toho je totiž ve světle celosvětového dění potřeba si vážit. Stále můžeme protestovat — a možná i něco změnit.

Zatímco se budou tento týden v Polsku chapadla harvestorů pokoušet zakusovat do dalších stromů — a lidé ze střední Evropy se jim budou stavět do cesty —, na různých místech světa nejspíš zemřou násilně až další čtyři obránci přírody, půdy, svého domova. Vyplývá to z práce, kterou sběru informací o zavražděných ochráncích přírody, věnuje organizace Global Witness s tím, že od začátku letošního roku eviduje devadesát osm zabitých.

Vloni neušla celosvětové pozornosti vražda Berty Cáceresové z Hondurasu, bojovnice proti stavbě přehradního díla Aqua Zarca v deltě řeky Gualcarque. Počátkem letošního března, rok od její smrti, vyšlo najevo, že vrazi, kteří ji přepadli v jejím domě ve městě La Esperanza, měli „příkaz shora“. Po ročním vyšetřování pracuje soud s verzí vraždy plánované vojenskými specialisty, přičemž tři hlavní podezřelí mají dle zjištění novinářů vazby na honduraské zvláštní jednotky. Dva pak absolvovali vojenský výcvik přímo v USA. Realita je taková, že korporace a vlády dnes spolupracují na likvidaci osob, které hájí práva původních obyvatel a divoké přírody před ničivými průmyslovými projekty.