Původní národy se setkávají s rasismem a diskriminací ve většině států. Naše země nám byla odebrána a my z ní byli vypuzeni.

Mocní zavádějí opatření, která nás ochuzují a brání jakémukoliv lidskému, sociálnímu a profesnímu růstu. Jen velmi málo vlád investuje do vzdělání, zdraví a infrastruktury v komunitách tvořených primárně původními národy. Vlády a korporace nadále redukují naše zvyky a způsoby života na folklór, a když se jim to hodí, využívají části naší kultury, aby nalákaly turisty.

Státy a těžební společnosti se chovají rasisticky a vylučují nás z rozhodování, když realizují megaprojekty, které těžce doléhají na naši komunitu, pošlapávají řád přírody i mezinárodní standardy v oblasti práv na informace. Jakožto komunity původních národů máme moudrost předků a uplatňujeme zásady a hodnoty, které nás vedou k odmítání takových megaprojektů nebo monokulturních plantáží, jež mocní chtějí zřídit na našich územích.

V naší kultuře jsme vždy, z generace na generaci, byli vychováváni k lásce a respektu ke kopcům, údolím, řekám, horám a lesům, vzduchu, který dýcháme, i všem ostatním součástem matky přírody. Jakákoliv devastace, kterou dopustíme, znamená pro nás bolestnou újmu. Jsme pečovatelé a strážci matky přírody na našem území. Vnímáme jako urážku a nedostatek respektu, když korporace přicházejí drancovat přírodní zdroje, které jsme s takovým úsilím dosud chránili.

Jakmile vyjádříme nesouhlas se škodami, které tyto společnosti způsobily matce přírodě, stát náš protest potlačí. Kriminalizuje nás a používá zmanipulovaných soudních řízení k tomu, aby uvěznil vůdce původních národů za pouhé bránění lidských práv. Mnoho lidí je během vleklých soudních řízeních vystaveno psychickému mučení.

Já, Bernardo Caal Xol z lidu Q’eqchi’, mayského etnika v Guatemale, jsem se postavil proti energetické společnosti Oxec S.A. Tato firma se zmocnila řeky Cahabón a zanechala tak tisíce rodin a dalších živých bytostí bez přístupu k vodě posvátného toku, kterou dosud po celá staletí s úctou užívaly.

Společně s komunitami z Cahabónu a Alta Verapaz odsuzuji porušení práva na informace a na konzultaci s lidem Q’eqchi’ při udělení environmentální licence a koncese projektu Oxec a Oxec II. Odsuzuji environmentální zločin nepovolené těžby patnácti hektarů zalesněných oblastí, neboť lesy hrají důležitou roli v boji proti klimatické změně. Odmítám také stavbu vodních elektráren, nelegální uzurpaci půdy a to, že projekt připravil lid Q’eqchi’ na březích řek Oxec a Cahabón o přístup k vodě.

Za tento protest, který jsem učinil jménem mého lidu, jsem byl pronásledován a kriminalizován. Dne 24. března 2021 jsem byl propuštěn z vězení, kde jsem si odpykal trest za zločiny vykonstruované korporacemi a státem. Mohu tak bezprostředně svědčit o tom, jak korporace ovlivňují státní struktury v Guatemale.

Stát odpověděl na naše stížnosti a žádosti tím, že uvěznil a mučil reprezentanty našeho lidu, abychom se přestali dožadovat svých práv, zvláště pokud jde o megaprojekty, jež neprospívají většině. Elektřina vyráběná korporacemi v mé zemi není určena pro q’eqchi’ské rodiny, nýbrž pro komerční užití v jiných zemích, zatímco naše komunita elektřinu nemá. Naše rodiny stále používají lampy a můžeme s jistotou říct, že nás korporace připravují o naše přírodní zdroje.

Amnesty International provedla komplexní šetření mého případu a v červnu 2020 mě prohlásila vězněm svědomí. Pokojně jsem totiž chránil práva mého území, a přesto jsem byl po dobu čtyř let a dvou měsíců neodůvodněně vězněn.

Letos 9. srpna, na Mezinárodní den původních národů světa, jsem žádal, aby vlády po celém světě přestaly kriminalizovat naše bratry a sestry z původních národů. Musí respektovat území, na kterém žijeme. Musí respektovat naše přírodní zdroje, které jsme chránili tak, jak nás to naučili naši předkové.

Právo na sebeurčení a právo na svobodnou, včasnou a informovanou konzultaci zůstávají důležitými pilíři naší existence a tvoří základ demokracie v každé zemi po celém světě. Proto naléhavě žádám, aby všichni ochránci lidských práv po celém světě byli respektováni a byla jim garantována bezpečnost.

Stejně tak apeluji na naše vlády, aby uplatňovaly a respektovaly mezinárodní právo a dohody a aby korporace byly dohnány k odpovědnosti za škodu, kterou napáchaly na matce přírodě, životním prostředí a biodiverzitě — obzvlášť nyní, když čelíme následkům klimatické změny.

Jako příslušníci původních národů jsme ve velmi těžké situaci, jelikož nás stále trápí COVID-19. Jsme těmi, kteří jsou následky klimatické změny nejvíce zranitelní. Nadále bráníme naše území proti rabování a drancování, nadále chráníme vodu, naše řeky a lesy a den co den se setkáváme tváří v tvář s rasismem, patriarchátem a kolonizací ze strany státu ve všech zemích, kde žijeme.

Z výše uvedených důvodů musí každá vláda v Latinské Americe a Karibiku potvrdit a podepsat Escazúskou dohodu, která zajistí právo na zdravé prostředí a ochrání výsledky práce nás obránců půdy, země a životního prostředí. Toto je opravdu naléhavé.