"V rámci prvního pilíře autoři deklarují, že stát „bude nad samotné hospodářství stavět potřeby společnosti a prostředí“. "

Proti tomuto ekologickému modelu ovšem hovoří několik krajně závažných faktorů.

Dokonce i podle Marxe je naprosto rozhodujícím společenským faktorem nikoli ideologie (a nikoli ideje), nýbrž "materiální základna", čili materiální produkce. To znamená: sotva mohou mít reálné vyhlídky na úspěch snahy tuto "materiální základnu" odsunout někam na druhou kolej zájmu.

Za druhé: celá zkušenost světa "reálného socialismu" ukazuje, že snahy o "totální demokratizaci ekonomiky" nutně končí příkazovým hospodářstvím, a v důsledku toho politickou diktaturou.

A za třetí (a to je faktor který ani sám Marx nezohlednil): je možno právem zastávat tézi, že touha po maximalizaci vlastních hmotných zdrojů je zakódována hluboko a nesmazatelně v genetickém aparátu celého lidského rodu. (Respektive každého živoucího tvora vůbec.) Tento základní evoluční faktor opět není možno jen jakýmsi volným rozhodnutím (byť i z nejlepších úmyslů) odsunout na druhou kolej.

Všeho všudy: základní vadou všech radikálně levicových a enviromentálních hnutí i nadále je, že neberou ekonomiku vážně. Jistě: současnou (kapitalistickou) ekonomiku je nutno zcela zásadním způsobem reformovat. Ale tuto transformaci není možno provádět tím způsobem, že jí nadiktujeme nějaké naše vlastní představy a ideje, a pak budeme očekávat že ona se podle toho bude řídit.