COP 27: Dokážeme být skutečně solidární s globálním Jihem?

Tomáš Profant

Klimatické katastrofy doléhají mnohem silněji na země, které klima nejméně poškozují. Česká republika musí výrazně snížit své emise a na mezinárodní úrovni důrazně prosazovat princip klimatické spravedlnosti.

Finanční zodpovědnost za důsledky klimatické změny musí nést země globálního Severu, které produkují největší množství emisí. Navzdory slibům ale bohaté země své závazky vůči chudým zemím nedodržují. Foto FB Fridays for Future International

V závěrečných usneseních Konference OSN o změně klimatu v Kodani roku 2009 Evropský parlament zdůraznil historickou odpovědnost vyspělých zemí za nevratnou změnu klimatu a spolu s tím nutnost poskytnout finanční a technickou pomoc chudým zemím.

V současnosti je průměrná globální teplota o 1,1 °C vyšší než před průmyslovou revolucí. Letos její růst omezuje ochlazující fenomén La Niña, ale do roku 2026 může být vyšší o více než 1,5 °C. Za nadměrné emise, které zapříčiňují klimatickou krizi, jsou historicky odpovědné bohaté státy globálního Severu, a to v poměru 92 procent vůči 8 procentům emisí globálního Jihu. Evropská unie je odpovědná za 29 procent těchto emisí.

Česká republika má sice nadměrné emise nižší než evropské státy, které započaly průmyslovou revoluci dříve, dnes ale zaujímá v rámci Evropské unie sedmé místo na žebříčku spotřebních emisí na osobu. Až za ní jsou státy jako Nizozemsko, Švédsko nebo Francie.

Z hlediska osobního bohatství platí, že v roce 2019 deset procent nejbohatších obyvatel planety vypustilo 48 procent globálních emisí, kdežto chudší polovina lidstva jen dvanáct procent.

×