Od zvolení Petra Pavla prezidentem uběhly dva týdny. Občané a občanky se zájmem — a mnozí i s úlevou — sledují příslib značného posunu v přístupu nové hlavy státu k prezidentské funkci a způsobu jeho komunikace s veřejností, ale také v upření pozornosti na dosud upozaděná či přímo popíraná témata.

Při Pavlově výhře sehráli mladí lidé bezpochyby velkou roli. V minulosti bývalo zvykem, že političtí kandidáti své potenciální mladé voličstvo opomíjeli. Rovnoprávnost, manželství pro všechny či bezesporu jedno z nejdůležitějších témat současnosti — klimatická krize — neměly mezi politiky pozornost, která jim vzhledem k jejich závažnosti přísluší. Letošní volba prezidenta představuje naštěstí změnu.

Krize není v klidu

Volební slogan generála ve výslužbě mě zprvu zaskočil. „Vraťme Česku řád a klid”? To máme opět dalších pět let „řádně a v klidu“ přihlížet tomu, jak nám planeta hoří před očima? To si nemůžeme dovolit. Konkrétní kroky při řešení klimatické krize, odchod od fosilních paliv a spravedlivá ekonomická transformace musí být realizovány efektivně, ale přitom co nejrychleji, jinak budou klimatické změny nezvratné a katastrofálně ovlivní život na Zemi.

Počáteční rozpačitý dojem napravil Petr Pavel po prvním kole a zmíněná témata přijal za svá. Pochopil snad, že poražená kandidátka Danuše Nerudová získala na svou stranu tolik mladých voličů a voliček proto, že o naléhavosti klimatických opatření či potřebě rovnoprávnosti hovořila a podporovala je.

Nebyla-li to jen maska, má nový prezident ke klimatické změně odlišný přístup než mnoho současných političek a politiků — včetně odcházejícího prezidenta Miloše Zemana, který v roce 2019 označil diskuze o klimatických změnách za nové náboženství a zpochybnil fakt, že lidská činnost klimatické změny zhoršuje. Navzdory mnoha vědeckým studiím, se jednoznačně k problematice klimatických změn nevyjádřil ani současný premiér Petr Fiala.

Pokud si budou naši političtí představitelé namísto otázek, jaké konkrétní kroky k odvrácení dopadů klimatické změny podnikneme, stále dokola klást otázku, zda klimatickou změnu vůbec způsobuje člověk, šance na důstojnou budoucnost generace Z a generací po ní bude takřka nulová.

Petr Pavel se k tomuto tématu vyjádřil již v červenci na Twitteru: „Proč politici řeší častěji krizi politickou než klimatickou? Nevím, ale vím, že i naše země trpí horkem každým rokem víc. Klimatickou krizi musíme řešit jako každou jinou — nebýt zaskočeni, spojit odborníky, identifikovat potřebná opatření a začít zmírňovat dopady krize.”

Při jedné z posledních veřejných akcí volební kampaně Pavel přislíbil, že o klimatické krizi a životním prostředí bude diskutovat s odborníky a odbornicemi, a zdůraznil, že debata o klimatu musí vycházet z faktů. Vzhlížíme tak s nadějí k budoucím krokům prezidenta, který, přestože nemá zákonodárnou moc, podstatným způsobem určuje veřejné mínění a jeho názor má velký společenský dopad.

Opravdu nám nezbývá mnoho času, abychom přijali potřebná opatření. Klimatická krize se ohlašuje všude kolem nás. Příštích pět let bude klíčových. Během nich může být Petr Pavel čerstvým větrem do plachet plytké české klimatické politiky.