Nový prezident Petr Pavel nastupuje do úřadu jako ztělesnění změny v takřka všech myslitelných ohledech — tedy snad s výjimkou zachování určité monarchistické okázalosti. Chce vystupovat agilněji, pokorněji a důstojněji než Miloš Zeman. Slíbil též větší komunikační otevřenost a specificky větší vstřícnost k novinářům.

Po všech jmenovaných stránkách již Pavel svoji odlišnost ukázal a není důvod si myslet, že v budoucnu otočí. Vedle toho slíbil však také zásadnější změny v pojetí funkce samotné. A zde je radno zpozornět. Právě tyto změny — a ne slušivá fazóna či generálský klid — totiž určí, do jaké míry posune během svého mandátu nejen roli prezidenta, ale potenciálně i českou politickou kulturu a společnost celkově.

O jaké sliby tedy konkrétně jde a čeho si všímat během úřadování nového prezidenta obzvláště?

1) Budu prezidentem v duchu Ústavy. Budu jednat bez naschválů a průtahů, budu moderovat, zklidňovat

Pokud by měl člověk vybrat rysy, jež podle názorů lidí okolo něj nejvíce vadily na vládnutí Miloše Zemana, šlo by mezi prvními bezesporu o neustálé překračováním hranic, které mandátu prezidenta vymezuje Ústava ČR. Pravomoci hlavy státu jsou v ní ohraničeny často jen obecně. Ústava ovšem nepředpokládá, že bude funkci prezidenta vykonávat svévolník, jenž si libuje v zákeřnostech, v provokacích, ve snaze maximalizovat svůj vliv za každou cenu a ve zkoušení hranic možného.

Pavel byl v tomto ohledu zvolen v podstatě jako Antizeman. Slíbil jednat maximálně korektně a zdrženlivě, neposílat politikům vzkazy přes média, ale vyříkávat si s nimi vše osobně a dopředu, a zejména: respektovat odpovědnost premiéra — tedy například v případném sporu o jmenování toho či onoho neblokovat situaci až do prosazení vlastní vůle, jako to dělal právě jeho předchůdce.

Přesto zde stále existuje obava, že i Pavlovi nakonec stoupne nejvyšší funkce do hlavy. Hovoří pro to silný mandát (3,36 milionů hlasů pro Pavla z letošních voleb je ještě o půl milionu více než maximum Miloše Zemana), fenomén vládnutí z monumentálního Pražského hradu, který poznamenal Klause, Havla i Zemana, a konečně překvapivě razantní první gesta, ke kterým se Pavel po zvolení odhodlal — telefonát s tchajwanskou prezidentkou a silná vyjádření ohledně Ukrajiny.

Dnes Pavel slibuje „zůstat nohama pevně na zemi“ a „dávat i s pomocí manželky pozor na to, aby nezblbnul“. Dále chce trávit většinu času mimo Hrad a „být co nejvíce mezi lidmi“. V obecné rovině by pak rád, aby i jeho přičiněním skončila v ČR „blbá nálada“ a znovu se do politiky vrátily hodnoty jako „pravda, důstojnost, respekt a pokora“. Což může reálně dopadnout věru jakkoliv.