Po Fremrovi opačný extrém. Jak se změní výběr ústavních soudců?

Vojtěch Petrů

Po fiascích s Robertem Fremrem a Pavlem Simonem se zdá, že vstupujeme do nové éry senátního posuzování kandidátů na Ústavní soud. To bude mnohem důkladnější a bude zřejmě sahat až hluboko do osobního života kandidátů.

Nikdy dříve se o kandidátech do Ústavního soudu nevedly tak rozsáhlé a dramatické diskuse, které by zahrnovaly i probírání soukromých životů a koníčků. Foto FB Umění energie

Už druhá nominace prezidenta Petra Pavla na soudce Ústavního soudu skončila fiaskem. Jeho nominanta Pavla Simona, dosavadního předsedu senátu Nejvyššího soudu, podpořilo minulý týden ve čtvrtek pouze třiadvacet z třiasedmdesáti přítomných senátorů.

Simon měl být náhradou za místopředsedu Vrchního soudu v Praze Roberta Fremra, jehož sice senátoři v srpnu zvolili soudcem Ústavního soudu, ale ještě před nástupem do funkce sám odstoupil. Ocitl se totiž pod silným mediálním tlakem kvůli nově zjištěným faktům o jeho působení v předlistopadové justici.

Pavel Simon je od roku 2010 soudcem Nejvyššího soudu, působil rovněž u Evropského soudu pro lidská práva. Specializuje se na odpovědnost státu za škodu a nemajetkovou újmu.

„Pokud by byl Ústavní soud pouze zdrženlivý, či aktivistický, nenaplnil by očekávání, která od něho máme, a dostával by se do střetu s kompetencemi, které náleží zákonodárcům. Simona jsem vybral především proto, že jde o soudce zdrženlivého,“ zdůvodnil na senátním projednávání Simonovy kandidatury prezident Petr Pavel svou nominaci.

Podle Pavla „je poptávka po těch, kteří Ústavnímu soudu přisuzují ambici stát se třetí parlamentní komorou,“ ale zároveň odmítl, že by Simon byl právní formalista.

Právní formalismus byl jednou z výtek, které vůči Simonovi vznášeli senátoři a senátorky. Část senátorů upozorňovala i na to, že některá Simonova rozhodnutí na Nejvyšším soudě byla později Ústavním soudem zrušena. Kritizován byl rovněž jeho přístup k odškodňování občanů kvůli újmě ze strany státních institucí.

„Pokud někdo principiálně přemýšlí tak, že jsou pro něj nadřazeny zájmy státu nad oprávněnými zájmy jednotlivce, je to něco, kde mi zasvítí červené světlo a kde si říkám, že ten člověk na Ústavní soud jít nemá,“ uvedl senátor Václav Láska (Senátor 21). Proti způsobu, jakým senátoři hodnotili rozhodnutí Nejvyššího soudu, se ohradila Soudcovská unie a varovala, že může být ohrožením pro právní stát.

Část senátorů pak poukazovala rovněž na Simonovo podnikání v oblasti kurzů jógy a na to, že spolu s manželkou provozuje východoasijské cvičení čchi-kung. Tuto část jeho veřejné prezentace považují za nedůstojnou. Senátorka Hana Kordová Marvanová (za ODS) se pozastavovala nad tím, že Simon se v materiálech týkajících se výuky jógy tituluje zkratkou „Dr.“, nikoli celým právnickým titulem. Podle ní jde o snahu mást zákazníky dojmem, že je lékařem. Nominaci Pavla Simona neposvětil ani ústavněprávní, ani lidskoprávní výbor Senátu, což je v případě Pavlova kandidáta vůbec poprvé.

Dosud všichni přes výhrady prošli

Senátoři akceptovali už pět Pavlových kandidátů na Ústavní soud. V červnu to byli Jan Wintr, Daniela Zemanová a Josef Baxa, jenž posléze nahradil ve funkci předsedy Ústavního soudu končícího Pavla Rychetského. Začátkem srpna pak senátoři schválili Veroniku Křesťanovou a Kateřinu Ronovskou. Fremra podpořili také, ten se ale kandidatury vzdal.

Velká obměna složení Ústavního soudu je Pavlovým klíčovým úkolem během jeho prezidentského mandátu. Jen letos se na Ústavním soudě uvolnilo či se uvolní sedm míst, příští rok další čtyři a o rok později ještě dvě. Současný prezident tak během prvních tří let svého pětiletého mandátu obmění třináct z patnácti míst na Ústavním soudě. Nedotkne se pouze mandátů soudců Jana Svatoně a Pavla Šámala, jmenovaných ke sklonku volebního období předchozího prezidenta Miloše Zemana.

Současné složení Ústavního soudu

Ústavní soud k datu vydání textu pracuje v tomto složení (v závorce datum ukončení mandátu):

  • Radovan Suchánek (do 26. listopadu 2023)
  • Jiří Zemánek (do 20. ledna 2024)
  • Vojtěch Šimíček (do 12. června 2024)
  • Tomáš Lichovník (do 19. června 2024)
  • David Uhlíř (do 10. prosince 2024)
  • Jaromír Jirsa (do 7. října 2025)
  • Josef Fiala (do 17. prosince 2025)
  • Pavel Šámal (do 20. února 2030)
  • Jan Svatoň (do 15. února 2033)
  • Josef Baxa (do 5. června 2033)
  • Jan Wintr (do 5. června 2033)
  • Daniela Zemanová (do 5. června 2033)
  • Kateřina Ronovská (do 4. srpna 2033)
  • Veronika Křesťanová (do 8. srpna 2033)
×