Ústavní soud má za sebou první větší obměnu po nástupu Petra Pavla do prezidentské funkce. Poté, co jej v červnu doplnili někdejší předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, profesor ústavního práva z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Wintr a bývalá předsedkyně Soudcovské unie Daniela Zemanová, na brněnský soud zamířily v minulém týdnu i soudkyně Městského soudu v Praze Veronika Křesťanová a vedoucí katedry občanského práva Masarykovy univerzity v Brně Kateřina Ronovská.

Zvolit bude ale třeba nového ústavního soudce jako náhradu za senátory původně schváleného bývalého místopředsedu Mezinárodního trestního tribunálu Roberta Fremra, který poté, co Pavel odložil jeho jmenování, v pondělí od kandidatury sám odstoupil.

Od minulého týdne má ústavní soud zároveň nové vedení: Pavla Rychetského, který z kanceláře uvnitř bývalé moravské zemské sněmovny v centru Brna úřadoval dosavadních dvacet let, nahradil bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa. Stávajícího místopředsedu Vojtěcha Šimíčka pak ve vedení instituce doplní rovněž nově zvolená Kateřina Ronovská.

Instituce strážící českou ústavnost, dosud utvářená především nominanty z rané fáze prezidentského působení Miloše Zemana, tak pomalu, ale jednoznačně přechází do personálního složení definovaného současným prezidentem Petrem Pavlem. Jak si zatím prezident, který za svůj pětiletý mandát stihne vyměnit třináct z patnácti členů Ústavního soudu, v naplňování této své klíčové úlohy vede?

Proces výběru: transparentní a v rukou odborníků

Krátce po jmenování Pavla prezidentem zveřejnila jeho kancelář proces, jímž bude maximálně transparentně postupovat při výběru ústavních soudců.

Kancelář prezidenta sbírá nominace od více než dvou desítek oslovených institucí, jako jsou Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud a soudy nižších instancí, právnické fakulty, Soudcovská unie, Advokátní komora či Ústav státu a práva Akademie věd.

Posuzování nominací a předvýběr má na starosti odborný konzultační panel pod vedením ústavního právníka z Univerzity Karlovy Jana Kysely. Na základě jeho doporučení a osobního pohovoru s dotyčným kandidátem pak Pavel rozhodne.

Členy panelu jsou dále Kyselův kolega z pražské právnické fakulty a majitel mediální společnosti Internet Info, provozující Lupa.cz a další weby, Marek Antoš, bývalá soudkyně Ústavního soudu, někdejší předsedkyně Ústavu pro ochranu osobních údajů a zkraje devadesátých let také poslankyně KDU-ČSL Ivana Janů, vedoucí katedry ústavního práva a politologie brněnské Masarykovy univerzity David Kosař, bývalá ombudsmanka Anna Šabatová, herec, bývalý senátor a lokální politik jihočeského hnutí Občané pro Budějovice Jiří Šesták a bývalá ústavní soudkyně a senátorka za Zelené Eliška Wagnerová. Anna Šabatová však včera na funkci v experním týmu rezignovala, neboť tým bude posuzovat nominaci jejího syna, advokáta Pavla Uhla, na ústavního soudce.

Jako hlavní kritérium při výběru nových ústavních soudců si prezidentův tým stanovil pestrost s ohledem na životní zkušenost, profesní původ, odbornost v jednotlivých právních oborech, věk, gender i světonázor a hodnotové ukotvení.

Způsob volby zpočátku kritizovali někteří politici. „Pan prezident řekl, že se neorientuje v právní oblasti, a proto si vybral ty členy panelu. Ale jaká byla k jejich výběru kritéria? Já si nemyslím, že by měl někdo jiný než pan prezident rozhodovat o tom, kdo na ÚS půjde,“ uvedl senátor Tomáš Goláň. Kritika fungování poradního prezidentského panelu zaznívala také v souvislosti s nominací Roberta Fremra. Politologové však způsob volby hodnotí ve srovnání s praxí Miloše Zemana jako transparentní.

„Oceňuji transparentnost výběru, kde výraznou roli v předvýběru sehrály nejrůznější ‚právní‘ instituce, a poté posouzení jednotlivých osobností skupinou odborníků. Určitě se tak rozšířil okruh lidí, z nichž prezident může vybírat, a může se také opírat o odborný pohled,“ hodnotí politoložka z pražského Českého vysokého učení technického Vladimíra Dvořáková.