Násilnosti v Saské Kamenici: nechybělo hajlování ani útoky na cizince

Josef Patočka

Po vraždě německého občana dvěma cizinci vyvolali neonacisté a chuligáni ve městě u českých hranic nepokoje nápadně se podobající pogromu. Německá média řeší také vazby místní policie na krajní pravici.

Hajlování, hozené lahve i útoky proti lidem jiné barvy pleti zažila během posledních několika dnů Saská Kamenice, město ve spolkovém státě Sasko poblíž českých hranic, německy známé jako Chemnitz. Bezprostřední rozbuškou bouřlivých násilností se stala sobotní potyčka, při níž na následky pobodání zemřel německý občan kubánského původu. Pachateli jsou občané Sýrie a Iráku, kteří již byli zadrženi policií a obviněni z vraždy. Bitka dle úřadů vyplynula z hádky a neměla politický podtext.

Skupiny neonacistických chuligánů svolaly na neděli shromáždění a zvaly všechny „fanoušky a příznivce“, aby ukázali „kdo v tomhle městě vládne“. Dostavilo se na osm set lidí, kteří následně táhli městem. Dle zveřejněných záběrů naháněli lidi, kteří se jim na základě vzhledu zdáli jako cizinci, a útočili na ně. Napadli mimo jiné mladíka afghánského původu i s jeho německou přítelkyní, zbili osmnáctiletého Syřana, a staršího Bulhara zadržovali a vyhrožovali mu. Dav útočil i na policisty.

V pondělí se pak ve středu města na výzvu krajně pravicového hnutí Pro Chemnitz shromáždilo asi šest tisíc lidí, tentokrát vedle očividných chuligánů a neonacistů také běžně působící občané. Skupina Chemnitz Nazifrei - „Kamenice bez nácků“ — v odpověď svolala protidemonstraci. K večeru situace eskalovala a došlo na střety mezi oběma skupinami demonstrujících. Mnoho neonacistů během potyček hajlovalo, nejméně deset lidí bude kvůli násilnostem čelit právním následkům. Čtyři neonacisté byli cestou domů napadeni skupinou asi patnácti až dvaceti lidí a dva z nich museli být hospitalizováni.

Podle představitelů spolkové země Sasko k vyvolání nepokojů zásadním způsobem přispělo šíření nenávistných příspěvků a nepravdivých zpráv na internetu. Neonacistické a krajně pravicové skupiny mimo jiné původně informovaly o dvou obětech potyčky, přestože úřady takovou domněnku popřely.

Policie má vazby na krajní pravici

Kritika se snáší na hlavu saské policie, která nebyla schopná či ochotná řádění chuligánů a neonacistů zabránit. Saští policisté obecně nemají dobrou pověst, pokud jde o zasahování na pochodech krajní pravice. Počátkem tohoto měsíce její příslušníci aktivně bránili týmu veřejnoprávní televize ZDF natáčet na demonstraci za odstoupení kancléřky Merkelové. Následně se ukázalo, že jeden z „demonstrantů“, který na televizní tým útočil, byl ve skutečnosti tajným policistou.

Problém, psal bezprostředně po nepokojích komentátor serveru Neues Deutschland René Helig, spočívá mimo jiné v tom, že krajně pravicové myšlenky získávají přímo mezi policisty stále větší podporu. Sama policie tak může podle něj do budoucna představovat „ohrožení práva a bezpečnosti“. Jeho obavu po publikaci textu stvrdilo prohlášení úřadů, potvrzující předchozí spekulace: informaci o národnostech pachatelů útoku zřejmě krajně pravicovým skupinám vynesl někdo od policie bezprostředně po vražedné potyčce. Vazby saské policie na krajní pravici tak zřejmě zůstanou v německých debatách tématem i v dalších dnech.

Dlouhá historie násilností

Pozorovatelé připomínají, že násilnosti, jaké nyní probíhají v Saské Kamenici, mají v Německu dlouhou historii. „Už od devadesátých let jsou takové útoky bohužel časté,“ komentoval pro veřejnoprávní Deutsche Welle předseda turecké obce v zemi, Atila Karabörklü. Připomněl například mnohadenní rasistické výtržnosti v Rostocku-Lichtenhagenu, které vyvrcholily vypálením azylového centra.

Sasko je v rámci Německa známé jako bašta extrémistů. Krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) tu dosahuje percentuálně nejlepších výsledků a historicky se ve spolkové zemi dařilo otevřeně neonacistické NPD. Neonacistická teroristická skupina „Národně-socialistické podzemí“ (NSU), jejíž členové si nedávno vyslechli rozsudky za sériové vraždění přistěhovalců, se v zemi skrývala až do svého odhalení v roce 2011.

Útoky proti azylovým centrům a ubytovacím zařízením obývaným lidmi, kteří do Německa v posledních letech přišli žádat o přijetí, jsou v zemi takřka na denním pořádku. Kriminalita přitom navzdory obavám po příchodu více než milionu uprchlíků do země v létě 2015 klesla a za loňský rok je na historickém minimu. Cizinci dle statistik páchají méně zločinů, než rodilí Němci. Opačný dojem podle výzkumů vytváří zejména bulvární média.

Další informace