Po loňských volbách do německého spolkového sněmu se hodně mluvilo o tom, že demokratické strany zase AfD (Alternative für Deutschland, nacionalisticky konzervativní strana — poznámka překladatelky) přemohou a srazí na kolena. V poslední době se ale zdá, jako by se část Unie (tradiční křesťansko-demokratické strany CDU/CSU - pozn. překladatelky) rozhodla, že nejúčinnější strategií bude napodobit příklad rakouského kancléře Sebastiana Kurze — vzít krajní pravici hlasy tím, že se přejde na její pozice.

Problémem takového přístupu ale tkví v tom, že — řečeno lékařským slovníkem — bojuje se symptomy, ale příčiny vzestupu AfD nerušeně trvají, a dokonce se mohou zmnožovat. Jaké jsou to ale příčiny?

Angela Merkelová hledala ve vládním prohlášení důvody, proč tolik lidí zahořklo natolik, že volí AfD, když se máme „ekonomicky tak dobře jako ještě nikdy od znovusjednocení Německa“. Jako možná odpověď ji kromě „problémů eurozóny“ a „mezinárodního terorismu“ nepříliš překvapivě napadl pouze vysoký počet uprchlíků v Německu.

Kdo tvoří „ekonomiku“?

Nedávno zveřejněná studie o skutečných důvodech vzestupu AfD ukazuje, že tento postoj je nesprávný a má fatální důsledky. Skupina sociálních vědců (Dieter Sauer, Ursula Stögerová, Joachim Bischoff, Richard Detje a Bernhard Müller) ji uveřejnila v nakladatelství VSA pod názvem Pravicový populismus a odbory.