Praha mezi Bratislavou a Berlínem

Lukáš Jelínek

Jak řeší své krize naši němečtí a slovenští sousedé, co to přináší a čemu to otevírá dveře? Je užitečné rozhlédnout se a poučit se, protože na domácí scéně možností a způsobů řešení pomalu ubývá.

Dějí se to ve střední Evropě věci! Nejen u nás, kde se Andrej Babiš skoro pět měsíců nerozhodl, jak a s kým by chtěl složit vládu, která by ve Sněmovně dosáhla na většinu. Napjatí jsou zejména sociální demokraté. Možná by vyvolenými mohli být právě oni. Zároveň ale velké části z nich dochází riziko Pyrrhova vítězství. Pár ministerstev totiž mohou zaplatit dalším chřadnutím Lidového domu a pokračujícím odlivem voličů. Tím spíš má smysl dívat se na východ i na západ od nás a hledat inspiraci, kudy ano a kudy ne.

Zatímco špičky sociálních demokratů v Německu dělaly všechno pro to, aby se obnovila velká koalice s CDU/CSU, slovenský soc.dem. Směr se zuby nehty brání předčasným volbám. Proto také premiér Robert Fico nabídl svoji demisi. Avšak za podmínky, že prezident Andrej Kiska jmenuje novou vládu na stávajícím půdorysu, v jejímž čele bude opět reprezentant Směru.

Německou situaci rámuje fakt, že země není navyklá na menšinové kabinety. Kdyby po krachu rozhovorů CDU/CSU s FDP selhaly i námluvy s SPD, otevřela by se cesta k předčasným volbám. V nich by obě největší strany zřejmě opět přišly o cenná procenta. Vzhůru by zato stoupala Alternativa pro Německo. Křesťanští a sociální demokraté se tak ještě jednou pokusí o vládu, která bude mít tendenci dělat voličům pomyšlení.

Více lidí v ulicích než po 17. listopadu 1989. Repro DR

Na Slovensku je situace složitější kvůli pestrému složení Národní rady i vyhroceným vztahům mezi nejvyššími ústavními činiteli. Vražda mladého novináře a jeho snoubenky byla spouštěčem veřejných protestů proti poměrům v zemi.

×