Statistiky mluví jasně: příchod rekordního množství uprchlíků v roce 2015 nevedl k nárůstu kriminality. Právě naopak, počet zločinů podle tamní policie v roce 2017 oproti předchozímu roku klesl o necelých deset procent, což je nejprudší meziroční propad za poslední čtvrtstoletí.

Podstatná část Němců má přesto o zločinnosti v zemi zkreslené představy a věří pověrám o takzvaných „no-go zónách“. Odborné studie to přičítají zpravodajství v médiích, která o případech spíše napíší, je-li pachatelem cizinec. Naopak méně se píše o rasistických útocích na uprchlíky, jež jsou stále časté, ačkoli jich oproti vrcholu v roce 2016 také ubylo.

V zemi od příchodu více než milionu lidí především z válečných zón v Sýrii, Iráku či Afghánistánu probíhala debata o tom, zda je na místě očekávat nárůst zločinnosti. Nyní je spekulacím konec. Podle statistik klesl počet kriminálních aktů ve většině kategorií, od drobných krádeží, přes vloupání až po násilné činy. Mírně přibylo jen vražd a porušení zákona souvisejících s drogami. O víc než dvacet procent klesl také počet podezřelých, kteří nebyli německými státními příslušníky.

Cizinci páchají méně zločinů než němečtí občané

Předseda policejních odborů Oliver Malchow v rozhovoru pro nedělní vydání deníku Die Welt varoval, aby se ze statistik vyvozovaly předčasné závěry. Podstatnou část poklesu má podle něj na svědomí skutečnost, že do země přišlo méně žadatelů o azyl, než v minulých letech.

Tím nemíní, že by kriminalita mezi příchozími byla větší, než mezi německými státními příslušníky. Velkou část zaznamenaných přečinů však v minulých letech činila právě překročení hranic bez dokladů, předcházející žádosti o azyl. Roli podle Malchowa hraje rovněž skutečnost, že zločinů zkrátka proporčně přibývá, když je v zemi více lidí.

Relativní nárůst počtu zločinů spáchaných lidmi řazenými do kategorie uprchlíků v předloňském roce je pak podle německých médií třeba přičíst jejich demografickým charakteristikám. Největší část kriminality mají na svědomí lidé, kterým byla zamítnuta žádost o azyl a nemohou tak v zemi zůstat. Často se navíc jedná o mladé muže mezi čtrnácti a třiceti lety, kteří mají obecně na svědomí sedmdesát procent veškeré kriminality.

„Nejde o to, že by uprchlíci byli horší lidé, ale že jsou jinak umístěni v sociální struktuře,“ vysvětluje pro Deutsche Welle kriminolog a bývalý ministr spravedlnosti spolkové země Dolní Sasko, Christian Pfeiffer.

Dále poukazuje na to, že Němci policii častěji hlásí zločiny spáchané cizinci. Uprchlíci z válečných zón, jako je Sýrie či Irák, přitom mají tendenci páchat méně zločinů, protože si nechtějí pokazit šanci na získání azylu. Obecně pak ze statistik spolkové kriminální policie vyplývá, že zločinnost příchozích z jiných zemí je v každé sledované kategorii nižší, než u německých státních příslušníků; převážně se navíc jedná o přestupky, jako je jízda na černo a drobné krádeže.

Lidé věří pověrám o „no-go zónách“

Přesto více než polovina Němců podle dubnového průzkumu na objednávku bulvárního deníku Bild věří, že v zemi existují oblasti, do nichž se bojí chodit dokonce i policie: takzvané „no-go zóny“. K popularitě teorie o no-go zónách přispívají kromě krajní pravice politici zavedených stran; například čerstvý ministr zdravotnictví z CDU Jens Spahn nedávno hovořil o „čtvrtích v Essenu, Berlíně, či Duisburgu, kde můžete mít dojem, že se tam již nechce či nedokáže vymáhat zákon“.

Při bližším pohledu do míst, jichž by se „bezzákonnost“ měla týkat, se jedná spíš o dojem. Deutsche Welle nedávno přinesla detailní reportáž z duisburgského předměstí Marxloh, jež je často dáváno za příklad typické „no-go zóny“. Upozorňuje v ní, že takový popis nelze opodstatnit na základě tvrdých dat, ani přímou zkušeností z místa.

Také v Duisburgu kriminalita reálně klesla a ve skutečnosti je nižší, než v blízkých Cáchách, jež obvykle platí za poklidné univerzitní město. Pověst „špatné čtvrti“ si Marxloh získává spíše celkovou ošuntělostí, podle Deutsche Welle i místních zaviněnou zejména nečinností města a úpadkem veřejných služeb. Svou roli samozřejmě hraje i vysoký podíl obyvatel původem ze zemí mimo Německo.

„Je mi zle z toho, že nás zneužívají jako symbol kriminality jen proto, že vypadáme jinak než ostatní Němci,“ ohrazuje se v reportáži proti pověrám Gamze, zaměstnankyně tamního svatebního salonu.

Média ukazují cizince jako pachatele, ne oběti

Nejvýznamnější roli v šíření pověr přikládají pozorovatelé i odborníci na komunikaci zkreslenému zpravodajství takových médií, jako je právě bulvární Bild. Ta o zločinech informují daleko častěji, je-li jejich pachatelem cizinec, a naopak opomíjejí rasistické útoky na uprchlíky, jichž od roku 2015 v zemi výrazně přibylo a v nejhorším období v roce 2016 jich probíhalo až deset denně. Cizince tak ukazují daleko spíše v roli pachatelů, než obětí.

Dokládá to mimo jiné loni v létě publikovaná obsahová analýza, jež zkoumala zpravodajství deníků a televizí v období mezi lednem a dubnem 2017. Zkreslení se podle nich během roku 2016 zhoršilo. Oproti roku 2014 se ve zpravodajství o polovinu méně často referovalo o obětech násilí ne-německého původu, přestože země ve stejné době zažívala rekordní vzestup žhářských a dalších útoků proti uprchlíkům a cizincům.

„Média mají tendenci upozorňovat na násilí, páchané cizinci,“ shrnul tehdy hlavní závěr výzkumu profesor Thomas Hestermann a upozornil, že média málokdy dávají ve zpravodajství prostor samotným uprchlíkům.

Podle jiné studie, zveřejněné o něco dříve Otto Brenner Stiftungem, think-tabkem odborů IG Metal, ovšem k popularitě konspirací ještě před tímto obratem přispěl přehnaně pozitivní tón krátce po vypuknutí uprchlické krize, jenž podryl důvěru v zavedená média.

Statistik ukazují, že od roku 2016 o třetinu ubylo i rasistických útoků na uprchlíky, dále jsou však na denním pořádku. Za loňský rok jich spolkové úřady zaznamenaly 2219, z toho 313 byly žhářské či jiné útoky proti jejich domovům.

„Je to výsledek nenávistné atmosféry, kterou v zemi šíří Alternativa pro Německo a další krajně-pravicová uskupení,“ komentovala údaje poslankyně strany Levice Ulla Jelpkeová, na jejíž žádost je úřady zveřejnily.

Další informace:

• Die Welt Kriminalität geht in Deutschland so stark zurück wie seit 1993 nicht
• Deutsche Welle Crime in Germany drops 10 percent in 2017, report shows
• Deutsche Welle Are refugees more criminal than the average German citizen?
• Deutsche Welle Germans fear the rise of 'lawless' neighborhoods, poll shows
• Deutsche Welle German media 'distort' refugee crime rates, study finds
• Süddeutsche Zeitung Mehr als 2200 Angriffe auf Flüchtlinge im vergangenen Jahr