Německo zpřísnilo regulaci sociálních sítí, AfD lamentuje

Zkopírovat odkaz Vytisknout

Již čtrnáct dní platí v Německu v plné účinnosti nová zpřísněná regulace pro internetové komunikační platformy a sociální sítě známá pod zkratkou NetzDG, jež má znesnadnit šíření nenávistného obsahu. Facebook, Twitter, YouTube, Instagram a další platformy s více než dvěma miliony uživatelů jsou nyní povinny mazat „jednoznačně nenávistný“ a „zákonům odporující“ obsah do 24 hodin od nahlášení, ve sporných případech pak nejpozději do týdne. Chatové aplikace jako WhatsApp či profesní sítě jako LinkedIn regulace neomezuje.

S 1. lednem vypršela tříměsíční lhůta, během které se měly společnosti na nová pravidla připravit. Formálně byly sítě za publikovaný obsah odpovědné i dříve. Nyní jim ale hrozí za nesmazaný protiprávní obsah — například za příspěvky obsahující výhrůžky násilím nebo podněcování k nenávisti na základě rasy nebo náboženství — vysoké pokuty. Horní sazba postihu se šplhá až k padesáti milionům eur. Pokutovány navíc mohou být nově i konkrétní odpovědné osoby ve firmách, ne jen společnosti jako celek.

„Povinnost mazat ilegální obsah měli provozovatelé sítí i v minulých letech. Příliš svým závazkům ale nedostávali. Proto ta úprava (…) Je naším hlubokým přesvědčením, že ten, kdo (pomocí svojí platformy) rozšiřuje nezákonný obsah, musí stanout před soudem a v případě usvědčení nést důsledky,“ uvedl pro Spiegel Heiko Maas, německý ministr spravedlnosti, který zpřísnění regulace připravil.

NetzDG prosadila ještě dosluhující vláda velké koalice, a to v reakci na nárůst problému za uprchlicko-migrační krize. Google, Facebook či Twitter už do svých platforem nainstalovaly speciální funkce, které umožňují příspěvky porušující zákony hlásit. Dotčené společnosti musí též předkládat výroční právu o tom, kolik příspěvků odstranily a z jakých důvodů.

Novoroční blokace

Debatu o důsledcích nové regulace ovlivnil hned z počátku nového roku případ dvou poslankyň a jednoho poslance krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD). První z nich — poslankyně Beatrix von Storchová — reagovala na Twitteru na přání šťastného nového roku od kolínské policie, jež bylo adresováno občanům města ve čtyřech jazycích, mimo jiné i v arabštině. Von Storchová ve tweetu uvedla, že jde o „ústupky barbarským hordám muslimských násilníků“, po čemž jí Twitter zablokoval na dvanáct hodin účet.

Na to reagovala druhá poslankyně AfD Alice Weidelová, která obvinila síť i německé úřady, že se podřizují „davům imigrantů,“ kteří v zemi „plení, sexuálně obtěžují, napadají a ubodávají“ lidi, za což byla od Twitteru odpojena také.

Třetí „stopku“ získal pak saský poslanec Jens Maier poté, co nazval syna slavného tenisty Borise Beckera Naoaha „polonegříkem“. V průběhu několika dní přitom dorazily na státní zastupitelství desítky podnětů, aby byli von Storchová, Weidelová i Maier vyšetřováni kvůli šíření rasové nenávisti.

Pozorovatelé připomínají, že ani blokování profilů, ani vyšetřování s novou regulací nesouvisejí, v současné debatě jsou však s ní zhusta spojovány. „Spolupředseda AfD Alexander Gauland mluví o ,konci svobody projevu´ a ,metodách Stasi´ (…) Na nový zákon se ale vymlouvají i Twitter s Facebookem. Jejich vlastní kodexy publikace jsou přitom přísnější než nová regulace (…) Obě platformy však velice rády přesměrují hněv uživatelů internetu na ministra Maase,“ shrnují autoři článků o nové regulaci na webu Spiegel On-line.

↗

Beatrix von Storchová byla již před vstupem do AfD v Německu známa jako veřejně vystupující aristokratka, jejíž dědeček sloužil v Hitlerově vládě jako ministr financí. Právě von Storchová vzbudila v lednu 2016 vášně, když na internetu souhlasně odpověděla na otázku, zda by měly být proti ženám a dětem, překračujícím německé hranice, použity střelné zbraně. Později se hájila se argumentem, že jí „ujela myš . Repro DR

Otázka motivace

Dosluhující vláda Angely Merkelové obhajuje zpřísnění poukazem na souvislost mezi šířením nenávistných obsahů a faktickými zločiny. Například velká tematická studie výzkumníků z britské univerzity ve Warvicku koncem minulého roku prokázala, že existuje „významná korelace“ mezi nenávistnou aktivitou na internetu a reálnými násilnými útoky proti uprchlíkům a dalším cizincům.

Političtí analytikové dávají přitom vznik NetzDG i do souvislosti se vzestupem AfD, která vede své kampaně především na sociálních sítích. Podle redaktorů Deutsche Welle pracuje strana záměrně se šířením provokativních obsahů na hraně zákona. I ve svém oficiálním manuálu pro kampaň do Bundestagu loni AfD vyzývala, aby se jednotliví kandidáti „nestyděli využívat pečlivě plánovaných provokací“ k získávání pozornosti.

Sama AfD dnes regulaci — jak už zmíněno — odsuzuje. Na sociálních sítích již publikovala široce sdílený obrázek s von Storchovou a Weidelovou s okázale přelepenými ústy. Analytikové se ale obávají, že zpřísnění může strana v posledku využít. Podle redaktorů Spiegelu se zdá, jako by se blokace účtů stala ve straně „statusovým symbolem, následovaným vždy přechodem na jinou sociální síť a lamentováním nad cenzurou (…) či přímo srovnáváním se s disidenty v Turecku nebo Íránu, třebaže němečtí populisté neriskují téměř nic“.

Zpravodajové Deutsche Welle zase upozorňují, že na Twitteru se již AfD chlubila ve spojitosti s blokací účtů zmíněných poslankyň příbytkem asi deseti tisíc nových sledujících.

Nepolitická kritika

Nový zákon ovšem nekritizuje jen krajní pravice, nýbrž také opoziční strany Levice i liberální Svobodní demokraté, a nakonec i občanské organizace jako novinářské profesní sdružení Reporters Without Borders či skupiny na ochranu práv uživatelů internetu. Podle jedné z kritik odporuje zákon evropskému právu i německé ústavě. Dle jiné je problematické, že se rozhodování o individuálních případech přesouvá z nezávislých soudů přímo na firmy. Pro ty je prověřování náročné, v hraniční případech je pro ně jednodušší sporný příspěvek prostě smazat, a může tak docházet k přešlapům.

Jeden konkrétní již stačil vzbudit pochybnosti. Facebook nedávno v souvislosti s novými pravidly zablokoval účet čelnému představiteli německé židovské obce Mikemu Samuelu Delbergovi. Ten totiž do sítě nahrál video, na němž je na ulici v Berlíně hrubě antisemitsky urážen židovský restauratér Yorai Feinberg. Omyl společnost napravila až po vlně stížností a protestů.

Think Tank Digitale Gesellschaft podobně zákon kritizoval za to, že je „nedopečený“ a odpovědnost za složitý celospolečenský problém jednostranně svaluje na bedra poskytovatelů služeb. „Bojovat s trestnou činností z nenávisti na internetu je úkolem celé společnosti, potlačit ji lze výhradně promyšleným a všestranným postupem, do nějž se podaří zapojit všechny její složky a zejména občany samotné,“ uvedl jeho ředitel Volker Tripp.