Zločinů v Německu ubylo. Mnoho lidí přesto věří pověrám o „no-go zónách“
Josef PatočkaPřestože migranti páchají méně trestných činů než rodilí Němci, bulvární média vytvářejí opačný dojem. Kriminalita v zemi přitom rekordně klesla. Včetně rasistických útoků na uprchlíky, které jsou však dál na denním pořádku.
Statistiky mluví jasně: příchod rekordního množství uprchlíků v roce 2015 nevedl k nárůstu kriminality. Právě naopak, počet zločinů podle tamní policie v roce 2017 oproti předchozímu roku klesl o necelých deset procent, což je nejprudší meziroční propad za poslední čtvrtstoletí.
Podstatná část Němců má přesto o zločinnosti v zemi zkreslené představy a věří pověrám o takzvaných „no-go zónách“. Odborné studie to přičítají zpravodajství v médiích, která o případech spíše napíší, je-li pachatelem cizinec. Naopak méně se píše o rasistických útocích na uprchlíky, jež jsou stále časté, ačkoli jich oproti vrcholu v roce 2016 také ubylo.
V zemi od příchodu více než milionu lidí především z válečných zón v Sýrii, Iráku či Afghánistánu probíhala debata o tom, zda je na místě očekávat nárůst zločinnosti. Nyní je spekulacím konec. Podle statistik klesl počet kriminálních aktů ve většině kategorií, od drobných krádeží, přes vloupání až po násilné činy. Mírně přibylo jen vražd a porušení zákona souvisejících s drogami. O víc než dvacet procent klesl také počet podezřelých, kteří nebyli německými státními příslušníky.
Cizinci páchají méně zločinů než němečtí občané
Předseda policejních odborů Oliver Malchow v rozhovoru pro nedělní vydání deníku Die Welt varoval, aby se ze statistik vyvozovaly předčasné závěry. Podstatnou část poklesu má podle něj na svědomí skutečnost, že do země přišlo méně žadatelů o azyl, než v minulých letech.
Tím nemíní, že by kriminalita mezi příchozími byla větší, než mezi německými státními příslušníky. Velkou část zaznamenaných přečinů však v minulých letech činila právě překročení hranic bez dokladů, předcházející žádosti o azyl. Roli podle Malchowa hraje rovněž skutečnost, že zločinů zkrátka proporčně přibývá, když je v zemi více lidí.
Relativní nárůst počtu zločinů spáchaných lidmi řazenými do kategorie uprchlíků v předloňském roce je pak podle německých médií třeba přičíst jejich demografickým charakteristikám. Největší část kriminality mají na svědomí lidé, kterým byla zamítnuta žádost o azyl a nemohou tak v zemi zůstat. Často se navíc jedná o mladé muže mezi čtrnácti a třiceti lety, kteří mají obecně na svědomí sedmdesát procent veškeré kriminality.
„Nejde o to, že by uprchlíci byli horší lidé, ale že jsou jinak umístěni v sociální struktuře,“ vysvětluje pro Deutsche Welle kriminolog a bývalý ministr spravedlnosti spolkové země Dolní Sasko, Christian Pfeiffer.
Dále poukazuje na to, že Němci policii častěji hlásí zločiny spáchané cizinci. Uprchlíci z válečných zón, jako je Sýrie či Irák, přitom mají tendenci páchat méně zločinů, protože si nechtějí pokazit šanci na získání azylu. Obecně pak ze statistik spolkové kriminální policie vyplývá, že zločinnost příchozích z jiných zemí je v každé sledované kategorii nižší, než u německých státních příslušníků; převážně se navíc jedná o přestupky, jako je jízda na černo a drobné krádeže.
Lidé věří pověrám o „no-go zónách“
Přesto více než polovina Němců podle dubnového průzkumu na objednávku bulvárního deníku Bild věří, že v zemi existují oblasti, do nichž se bojí chodit dokonce i policie: takzvané „no-go zóny“. K popularitě teorie o no-go zónách přispívají kromě krajní pravice politici zavedených stran; například čerstvý ministr zdravotnictví z CDU Jens Spahn nedávno hovořil o „čtvrtích v Essenu, Berlíně, či Duisburgu, kde můžete mít dojem, že se tam již nechce či nedokáže vymáhat zákon“.
Při bližším pohledu do míst, jichž by se „bezzákonnost“ měla týkat, se jedná spíš o dojem. Deutsche Welle nedávno přinesla detailní reportáž z duisburgského předměstí Marxloh, jež je často dáváno za příklad typické „no-go zóny“. Upozorňuje v ní, že takový popis nelze opodstatnit na základě tvrdých dat, ani přímou zkušeností z místa.
Také v Duisburgu kriminalita reálně klesla a ve skutečnosti je nižší, než v blízkých Cáchách, jež obvykle platí za poklidné univerzitní město. Pověst „špatné čtvrti“ si Marxloh získává spíše celkovou ošuntělostí, podle Deutsche Welle i místních zaviněnou zejména nečinností města a úpadkem veřejných služeb. Svou roli samozřejmě hraje i vysoký podíl obyvatel původem ze zemí mimo Německo.
„Je mi zle z toho, že nás zneužívají jako symbol kriminality jen proto, že vypadáme jinak než ostatní Němci,“ ohrazuje se v reportáži proti pověrám Gamze, zaměstnankyně tamního svatebního salonu.
Média ukazují cizince jako pachatele, ne oběti
Nejvýznamnější roli v šíření pověr přikládají pozorovatelé i odborníci na komunikaci zkreslenému zpravodajství takových médií, jako je právě bulvární Bild. Ta o zločinech informují daleko častěji, je-li jejich pachatelem cizinec, a naopak opomíjejí rasistické útoky na uprchlíky, jichž od roku 2015 v zemi výrazně přibylo a v nejhorším období v roce 2016 jich probíhalo až deset denně. Cizince tak ukazují daleko spíše v roli pachatelů, než obětí.
Dokládá to mimo jiné loni v létě publikovaná obsahová analýza, jež zkoumala zpravodajství deníků a televizí v období mezi lednem a dubnem 2017. Zkreslení se podle nich během roku 2016 zhoršilo. Oproti roku 2014 se ve zpravodajství o polovinu méně často referovalo o obětech násilí ne-německého původu, přestože země ve stejné době zažívala rekordní vzestup žhářských a dalších útoků proti uprchlíkům a cizincům.
„Média mají tendenci upozorňovat na násilí, páchané cizinci,“ shrnul tehdy hlavní závěr výzkumu profesor Thomas Hestermann a upozornil, že média málokdy dávají ve zpravodajství prostor samotným uprchlíkům.
Podle jiné studie, zveřejněné o něco dříve Otto Brenner Stiftungem, think-tabkem odborů IG Metal, ovšem k popularitě konspirací ještě před tímto obratem přispěl přehnaně pozitivní tón krátce po vypuknutí uprchlické krize, jenž podryl důvěru v zavedená média.
Statistik ukazují, že od roku 2016 o třetinu ubylo i rasistických útoků na uprchlíky, dále jsou však na denním pořádku. Za loňský rok jich spolkové úřady zaznamenaly 2219, z toho 313 byly žhářské či jiné útoky proti jejich domovům.
„Je to výsledek nenávistné atmosféry, kterou v zemi šíří Alternativa pro Německo a další krajně-pravicová uskupení,“ komentovala údaje poslankyně strany Levice Ulla Jelpkeová, na jejíž žádost je úřady zveřejnily.
Další informace:
- Die Welt Kriminalität geht in Deutschland so stark zurück wie seit 1993 nicht
- Deutsche Welle Crime in Germany drops 10 percent in 2017, report shows
- Deutsche Welle Are refugees more criminal than the average German citizen?
- Deutsche Welle Germans fear the rise of 'lawless' neighborhoods, poll shows
- Deutsche Welle German media 'distort' refugee crime rates, study finds
- Süddeutsche Zeitung Mehr als 2200 Angriffe auf Flüchtlinge im vergangenen Jahr
Proč neinformoval? Je to bezvýznamná marginálie?
Den poté v DR vyšel tento článek, který se ve čtenářích snaží navodit dojem právě opačný, než jaký vyvolává ona zde nezveřejněná zpráva.
Člověk, který to zažil, si nutně musí vzpomenout na Rudé právo.
Nevím jakým pochodem (váhám napsat "duševním") jse dospěl k tomu, že referovaná informace o kriminálních statistikách má navodit právě opačný dojem -- k čemu, u Herkula?
Na Rudém právu bylo odporné ledacos, od retoriky přes styl až ke grafickému provedení. Vesměs ovšem až na to poslední nebylo o nic méně odporné než současný bulvár. To, co na něm bylo opravdu špatné, byl fakt, že se nesmělo psát nic, co se nepsalo v něm. Zatímco Vy si dneska můžete otevřít desítky novin a portálů v češtině, kde Vám píší o strkanici v Ellwangenu, vzhledem k wikipedii si dokoncei můžete najít, kde to je a jako úkol z pilnosti i kde je Togo.
Marginální intošský DR, kiteré by zkoušelo manipulovat veřejné mínění proti televizím, informačním portálům, celorepublikovým deníkům -- on je Jakub Patočka občas trochu velkášský, ale to byste z něj dělal vola.
Cílem je názorové rozštěpení společnosti, posilování pocitu nadřazenosti vůči lidem s odlišnými názory, vyvolávání nenávisti.
Na příkladu zprávy o kriminalitě v Německu, zde licoměrně vydávané za pozitivní /a vámi uváděné na pravou míru/ je to dobře vidět.
Jednostranným informováním vytvářejí weby uzavřené sociální bubliny, štěpí společnost a vyvolávají v ní nenávist.
Úkolem novinářů by podle mě měla být poctivá (morálními hodnotami - nikoliv ideologiemi - motivovaná) snaha objasnit (v dialogu různých názorů!) současné složité a nepřehledné dění a vyvarovat se přitom snadného sklouznutí k hájení zájmu jiného.
((Problémem dnešní doby jsou ale právě ty morální hodnoty, respektive jejich konstrukce a dekonstrukce. Není čeho se chytit a autoritativní definice morálních hodnot také nefungují.))
Deník Referendum je specifické médium, jehož základním cílem a smyslem je především v y v a ž o v a t všechny antihumánní a reakční tendence tohoto světa.
A zde projednávaný článek je zcela explicitně reakcí a odpovědí na ty hystericky poplašné zvěsti a tvrzení o tom, jak migrační vlna drasticky zvedne míru zločinnosti v Německu.
Proti tomuto tvrzení bylo nutno postavit protiváhu; to DR učinil, a v tomto smyslu byl obnoven alespoň do jisté míry rovnovážný stav.
Bez vyřešení tohoto problému nemůže azylový systém fungovat.
Nezávislý DR tento problém ignoruje a pokud by o něm měl psát, chytá se jiných témat.
Ještě jednou: tady se jedná čistě o míru k r i m i n a l i t y nově příchozích, o nic jiného.
Obecně nám ti uprchlíci sprostě přidělávaj strašlivej problém. Zabalte je do papírovejch nálepek typu "ekonomický migrant", skovejte je za tabule statistik, pořád v Evropě přiliš mnoho lidi pod tím vším rozpoznává lidské bytosti a lidské utrpení. J
Jistě, jsou to lidé pomýlení a sentimentální a chybí jim Váš intelektuálně odvážný nadhled a schopnost používat klapky xenofóbie. Ale co naděláte, v nedokonalé demokracii mají i oni svůj hlas.
---------------------
V březnu nebo v dubnu 2017 uvedl ředitel organizace Lékaři bez hranic, Arjan Hehenkamp, že čtyřicet procent lidí zachráněných ve Středomoří bylo podle jejich vlastního vyjádření k nasednutí do pašeráckých člunů donuceno násilím. Do takzvaných "detenčních zařízení"(skladů lidí, kde "zboží" čeká na výnosnou plavbu) se lidé dostanou například tak, že jsou odchyceni na ulici. Ti, kteří na loď nasednout nechtějí, jsou třeba povražděni (březen 2017, zpráva Mezinárodní organizace pro migraci, na libyjském pobřeží u města Sábrata nalezeno dvacet dva těl mrtvých migrantů).
To je obchod s lidmi, který skutečným uprchlíkům škodí, finanční zisky z něj jdou zpět do terorismu, a vy si na tom pěstujete svůj morální kredit, abyste lidem, kterým lživě podsouváte negativní vztah k uprchlíkům, mohl nadávat, že jsou xenofobní.
Podotýkám, že bránění "spravedlnosti" formou davového pasivního překážení je i v české společnosti celkem běžným jevem, a nezřídka přitom dochází k výtržnostem, a policie a zdravý rozum se taky vždycky na hodnocení výtržnosti neshodnou.
(*) http://www.faz.net/aktuell/politik/inland/fluechtlinge-von-ellwangen-widersprechen-polizei-15582895.html
Pašerácí odchytávají lidi na ulici a nutí je k cestě -- sakra, tomu říkám idealismus. Já byl vždycky přesvědčen, že si za to nechávají tvrdě zaplatit a to částkou, kteroui u sebe průměrný chodec na severoafrickém pobreží obvykle nenosí.
Dobře, ještě by se dalo uvažovat o obchodu s budoucí otrockou prací, ale to by nesměli ty lidi programově nechávat na opuštěných člunech.
A máte pravud, cítím se morálně nadřazený nad někým, kdo pečlivě lapá každou pomluvu nežádaje ani elementární uvěřitelnost jen aby si zdůvodnil, proč nechat umírat lidi.
http://denikreferendum.cz/clanek/25996-libye-kruta-past-pro-lidi-na-uteku
Autorka článku pracuje pro organizaci Lékaři bez hranic jako tisková koordinátorka.
Stačí to takhle, pane Profante?
Dále je tu potřeba vydělat na ždímaných migrantech peníze pro financování islamistického terorismu.
Tohle jsem si přečetla pod článkem, na který pan Nushart odkazuje. Už tedy chápu způsob jeho myšlení, když píše o násilném odchytávání afrických nešťastníků /podle jeho mínění do té doby žijících v pohodě a harmonických vztazích, než jim to rozvrátila pozvánka do Evropy/, ba dokonce o jejich vraždění, když nechtějí na loď.
Vím, čtenářská gramotnost v naší zemi v posledních letech upadá. Proto v holých větách:
a) Deteční zařízení nejsou lodě a neprovozují je pašeráci.
b) Libyjská soldateska ty lidí chytá, protože ji za to my, Evropané, platíme.