Dokážu si představit, že titulek může být zarážející. Jak může africká země, navíc Uganda, projevovat lidskost, když představuje - stejně jako mnoho dalších afrických států — politicky a ekonomicky nestabilní zemi? Důvod je prostý, spočívá v přístupu k uprchlíkům. Uganda, onen africký stát známý diktaturou Idiho Amina, trápený občanskou válkou i působením dětských vojáků, za něj musí sklízet obdiv.

V roce 2016 nepřijímaly nijak vysoké počty uprchlíků státy Evropské unie, ba ani Spojené státy americké, které svorně hořekují nad tím, že žádné nemohou přijmout, a snaží se svá rozhodnutí legitimizovat nejrůznějšími výroky o terorismu, zneužívání sociálních dávek či „západní“ prosperity. Chudá Uganda je zemí s jednou z nejrychleji narůstajících uprchlických populací na světě. Vloni se sem uchýlilo před hrůzami občanské války takřka milion jihosúdánských běženců, z velké většiny žen s dětmi.

Podle statistik Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky tak v Ugandě vloni pobývalo přes milion osob se statusem uprchlíků či žadatelů o azyl, zejména právě z válkou postiženého Jižního Súdánu. Mezinárodní finanční podpora pro jihosúdánské uprchlíky nebyla přitom zdaleka dostatečná na pokrytí potřebných výdajů.

Nelze tak neobdivovat odvahu Ugandy, která se i přes relativně slabé finanční možnosti postavila situaci čelem a nabídla uprchlíkům přístřeší, ačkoliv podmínky v uprchlických táborech samozřejmě nemohly být zcela vyhovující. Organizace Refugees International přesto píše, že Uganda zasluhuje obdiv za „ochranitelský a důstojný“ přístup k uprchlíkům.