Aktéři dění ve Středoafrické republice
Josef KučeraVelmi křehká stabilita Středoafrické republiky je před nedělními volbami ohrožena zformováním koalice protivládních rebelů, kteří se vydali k hlavnímu městu Bangui. Do napětí může zasáhnout Rusko i Rwanda, která v oblasti plní misi OSN.
Středoafrickou republiku na konci tohoto týdne čekají prezidentské i parlamentní volby. Situace je ale v tuto chvíli velmi napjatá a vláda, která není schopná zajistit kontrolu nad územím státu, je tlačena k tomu, aby volby odložila. V sobotu se zformovala koalice Patriotů pro změnu, která čítá představitele třech největších skupin protivládních rebelů.
Intenzivní střety, které vypukly v roce 2012, o rok později vedly ke svrhnutí prezidenta Bozizého a uvrhly zemi do chaosu, se postupně dařilo tlumit. Od roku 2018 se tak ve Středoafrické republice jednalo o konflikt spíše nízké intenzity založený na snaze skupin kontrolovat ekonomické zdroje, což jsou především nerostné suroviny.
Zprávy uvádí, že po sobotním podepsání memoranda o spolupráci, se protivládní rebelové v neděli vydali směrem k hlavnímu městu Bangui. Zahraniční média tak poměrně pochopitelně začala referovat o hrozbě státního převratu. Většina jich přitom akceptuje tvrzení současné vlády, že v čele povstání stojí a iniciátorem potenciálního převratu je bývalý středoafrický prezident Bozizé, který byl od roku 2013 v exilu v sousedním Kamerunu. Tuto informaci ovšem není možné potvrdit. Jisté však je, že se rebelové nyní nacházejí necelých 100 km od Bangui.
V neděli také vyšlo najevo, že současná vláda prezidenta Touadery požádala o mezinárodní podporu Rusko a Rwandu. Tato žádost je poměrně logická. S Ruskem totiž současný prezident spolupracuje posledních několik let velmi intenzivně, což experti dávají do souvislosti s čistě bezpečnostní otázkou a snahou o zachování režimu výměnou za kontrolu zdrojů některých surovin, a Rwanda je jedním z ústředních pilířů bezpečnosti v řadě zemí Afriky včetně Středoafrické republiky.
Rwanda je po Bangladéši dokonce zemí s nejvyšším počtem vyslaných vojáků v rámci misí OSN. Dnešní přítomnost Rwandy ve středoafrické misi OSN MINUSCA zahrnuje téměř 2000 mužů a žen ve zbrani (včetně policejních sborů), což je zhruba třetina všech příslušníků vojenského i nevojenského personálu Rwandy v misích pod mandátem modrých přileb.
Mise MINUSCA byla založena v roce 2014, rok po pádu prezidenta Buzizého a jedná se o jednu z největších misí pod mandátem Rady bezpečnosti OSN. S ohledem na vývoj současné situace jsou jednotky v maximální pohotovosti.