Etiopie na jugoslávské stezce?
Linda PiknerováV Etiopii vypukl ozbrojený konflikt. Nepodaří-li se situaci v této etnicky složité zemi uklidnit, může dojít ke katastrofě mezinárodního dosahu. Dobré řešení však bude jen menším zlem.
Poté, co v loňském roce premiér Etiopie Ahmed Abiy získal Nobelovu cenu, zdálo se, že klíčový stát východní Afriky ještě více posílí své regionální postavení a ohromující hospodářský růst posledních dekád bude přetaven do zlepšení kvality života více než 110 milionů obyvatel. Současná situace však naznačuje, že pokud se nepodaří eskalující napětí uklidnit k relativní spokojenosti všech zúčastněných, může se druhá nejlidnatější země Afriky vydat jugoslávskou cestou, která se negativně odrazí nejen do života místních, ale také do bezpečnosti celého Afrického rohu.
Pochopení stávající situace, v níž se regionální mocnost východní Afriky ocitla, není možné bez širšího vnitropolitického a mezinárodního kontextu. V obou případech je totiž jasné, že události odehrávající se mezi centrální vládou a severoetiopským tigrajským regionem na hranicích s Eritreou mají své domácí i regionální souvislosti, které mohou vyústit v rozpad země či přinejmenším v její destabilizaci. Narušení křehkého federativního uspořádání by totiž bezesporu vedlo k vnitropolitickému chaosu a nepředvídatelně dlouhému napětí.