Situace v Etiopii se otočila, nyní ustupují Tigrajci

↗

Stosedmnáctimilionová Etiopie je druhou nejlidnatější zemí celé Afriky. Předchozími boji zdecimovanou armádu se tak podařilo rychle doplnit. Foto Amanuel Sileshi, AFP

Měsíc uplynul od okamžiků, kdy etiopští povstalci z Tigrajské lidově osvobozenecké fronty (TPLF) dobývali Džibutský koridor a ohrožovali samo hlavní město Addis Abebu. Dnes se přitom zdá být všechno naopak. Federální armáda dobyla nejprve v první polovině prosince zpět klíčovou část Džibutského koridoru — zóny, jíž proudí většina etiopského importu i exportu. Následně znovuobsadila strategická města Dessie a Kombolča a začala vytlačovat povstalce zpátky na sever.

Je sporné, jak intenzivně se ještě v posledních dnech bojovalo. V pondělí na každý pád TPLF ohlásila kompletní stažení z Amharska i Afarska, tedy všech oblastí, které kontrolovala mimo samu Tigraj.

„Věříme, že tímto vstřícným gestem otevíráme dveře jednání o míru,“ uvedl v tematickém prohlášení Debretsion Gebremichael, předák TPLF a nejvýznamnější představitel povstalců.

Kdo je kdo v etiopském konfliktu

Není jasné, zda federální vláda premiéra Abiyho Ahmeda nabídku přijme, nebo se znovu pokusí dobýt i Tigrajský region. Mluvčí kabinetu v reakci uvedla, že není stažení žádným gestem, ale vojenskou nutností, protože Tigrajská lidově osvobozenecká fronta utrpěla řetězec porážek. Předchozí vládní komunikace navíc mluvila o povstalcích jako o teroristech.

Změna situace v poli je nesporná. „Bude-li premiér Abiy Ahmed chtít, může se jednat i o začátek konce více než ročního konfliktu (…) Iniciativa je nyní na každý pád v jeho rukou,“ hlásila do pondělního vysílání kanálu WION Palki Šarmová, odpovědná redaktorka této indické stanice.

↗

Červené čáry označují postup vládních vojsk v posledním měsíci. Zelenou barvou zde území kontrolované Tigrajci, žlutou oromskými a černou gumuzskými povstalci. Velkou armádu mají v celé povstalecké alianci jen Trigrajci. V červeném kolečku zde jinak strategická města Dessie a Kombolča v ústí Džibutského koridoru. Grafika DR/WmC

Příčiny obratu

Informace z etiopských front se dostávaly již od počátku konfliktu ven kuse a takřka vždy s jednostranným rámováním. Ve druhé polovině listopadu navíc vláda cenzuru ještě utužila. Ohledně příčin obratu v situaci tak máme jen málo potvrzených informací.

Jisté je, že etiopská vláda začala nasazovat intenzivněji drony. Má k dispozici turecké Bayraktar TB2, jež se tak osvědčily při loňské válce o Náhorní Karabach. Podle některých reportáží získala i čínské a íránské stroje. Bezpilotní letouny tak zřejmě úspěšně doplnily zbytek etiopského letectva, jež tvoří v současnosti dvaadvacet bojových strojů.

Komentář●Linda Piknerová

Napětí v Etiopii pokračuje. Vláda bojuje také o moc nad oficiálním narativem

Dále víme, že etiopská armáda postavila v listopadu do zbraně další tisíce, možná i desetitisíce mužů. V zemi byly kvůli opatření uzavřeny dokonce i vyšší školy, aby se mohli jejich studenti zapojit do „obrany vlasti“.

V etiopských médiích se navíc mluví o osobním přínosu samotného premiéra Abiyho Ahmeda, který v závěru listopadu vyhlásil, že osobně odjíždí na frontu vést ofenzívu. Faktem je, přibližně ve stejné době se začal vývoj války otáčet.

„Abiy Ahmed sice prošel jako voják eritrejskou válkou, není však žádný armádní velitel. V minulosti sloužil u radistů a dosáhl hodnosti podplukovníka (…) Je ale silně věřící (…) a zjevně též silně pociťuje vlastní odpovědnost za to, aby Etiopie přežila jako jednotný stát,“ uvedl pro AP Christopher Clapham z Centra afrických studií University of Cambridge.

Celý současný konflikt v Etiopii provází také boj o jeho výklad. Obě strany vnímají jinak jak otázku počátku konfliktu, tak jeho celkové odůvodnění. Podle tigrajských povstalců — jejichž Tigrajská lidově osvobozenecká fronta vládla v letech 1991 až 2018 polodiktátorsky celé Etiopii — se vláda Abiyho Ahmeda pokoušela soustavně omezovat autonomii jednotlivých státotvorných regionů země, mimojiné právě Tigraje. Podle vlády naopak chtěla Tigrajská lidově osvobozenecká fronta jen zpátky k někdejší moci.

Během více než roční války bylo zabito několik tisíc lidí. Na dva miliony musely opustit domovy a deset milionů je dnes odkázáno na humanitární pomoc. Obě strany mají na svědomí četná porušování lidských práv i zločiny proti lidskosti. OSN před několika dny odhlasovala vznik komise, která by je měla nyní vyšetřovat.