Napětí v Etiopii pokračuje. Vláda bojuje také o moc nad oficiálním narativem

Linda Piknerová

Konflikt mezi vládními silami a Tigrajci obývajícími sever státu se ke konci nechýlí. Ve hře je také dlouholetý mentor země, USA, který disponuje účinnými sankcemi. Rozhodující nyní patrně bude kontrola nad mediálním obrazem situace.

Pozice Etiopie stejně jako status prezidenta Abiyho samozřejmě do velké míry plyne z toku informací a způsobu jejich rámování. I o ně se proto nyní v zemi vede boj. Foto Eduardo Soteras, AFP

Téměř rok od vypuknutí vnitrostátního konfliktu v severoetiopské Tigraji vyhrožují USA uvalením sankcí na etiopský režim. Ten je však zároveň jejich klíčovým spojencem v boji s terorismem na území celého Afrického rohu. Bidenova administrativa si dobře uvědomuje, že vyhlášení sankcí je krokem, jenž může druhou nejlidnatější zemi Afriky přivést do úzkých, a přitom paradoxně nemusí vůbec přispět k řešení situace.

Nastává tak známá, léty prověřená a značně komická diplomatická hra, při níž není zcela jasné, kdo tahá za delší konec provazu. Zda USA, které jsou pro Etiopii největším poskytovatelem pomoci, nebo vláda, v jejímž čele stojí poprvé v historii příslušník Oromů, jenž má v záloze jiné strategické partnery jako Turecko či Spojené arabské emiráty?

Ze vzdálenější evropské perspektivy, lze spravedlivě říci, že na sklonku loňského roku mohl v brzké a zejména bezbolestné řešení napětí mezi etiopskými vládními silami a Tigrajskou lidově osvobozeneckou frontou (TPLF) věřit jen beznadějný optimista. Ačkoliv Etiopské národní obranné síly (ENDF) situaci „konsolidovaly“ poměrně rychle a v červnu premiér Abiy hovořil o faktickém vyřešení celé patálie, v předvečer prvního výročí vyhlásila etiopská armáda proti severnímu regionu pozemní ofenzívu.

×