V Mali po převratu přetrvává nejistota

Linda Piknerová

Důstojníci ve strategicky důležitém Mali sesadili kritizovaného prezidenta Keïtu. Zjevně však nebyli připraveni na reakci zbytku regionu. Nyní se vedou jednání o kompromisu. Lidem však vojáci mezitím už slíbili nové volby.

Mali leží na spojnici mezi arabizovaným severem a subsaharskou Afrikou. Grafika NA, WmC

Převrat v západoafrickém Mali z minulého týdne znamená další politickou nejistotu, jež tuto strategicky umístěnou zemi zasáhla. Zatímco dříve však stálo Mali na okraji českého zájmu, dnes se dík zapojení českých vojáků do tamní bezpečnostní mise a otevření zastupitelského úřadu stává tato země jednou z prioritních z hlediska české zahraniční politiky v celé Africe.

Unikátní výběr informací ze světa, které v češtině nenajdete nikde jinde. Podpořte Deník Referendum!
×

Obecně vzato přitahuje Mali pozornost v posledních letech zejména v souvislosti s problematickou bezpečnostní situaci na severu země, která je zdrojem potenciální nestability i pro sousední státy. Silná vojenská mezinárodní přítomnost zahrnující vedle tradičních Francouzů také české jednotky, kterým v této době podléhá velení celé operace, svědčí o tom, že vývoj situace v Mali je třeba bedlivě sledovat a události z posledního týdne vnímat v širším časovém i obsahovém kontextu.

Ústředním aktérem všeho významného dění v Mali byl od roku 2013 prezident Ibrahim Boubacar Keïta, běžně nazývaný IBK, který se dostal k moci po francouzském zásahu proti expandujícím tuarežským džihádistům. IBK v roce 2018 obhájil mandát. Jeho působení v čele země však provázely čím dál hlasitější politické protesty upozorňující na vysokou míru korupce, špatné vládnutí a nedobrou ekonomickou situaci. V aktuálním roce pak zemi zasáhla epidemie koronaviru, která vše pro Keïtu ještě zhoršila.

Zatímco „lockdown“ zavedený v březnu měl (další) negativní dopad na již tak zdecimovanou ekonomiku, působení islamistů naopak nabralo na obrátkách. To mimochodem postihuje nejen na samotné Mali, ale také na sousední státy jako jsou Burkina Faso či Niger. Koncept boje proti terorismu, kterým mezinárodní společenství ospravedlňuje své zasahování do místního dění, tak začíná ztrácet pomyslnou půdu pod nohama.

Převrat provedla skupina malijských důstojníků se svými vojáky. Záhy přislíbila opakování jarních parlamentních voleb, čímž uspokojila přání části společnosti. Lidé v ulicích v minulých dnech převrat oslavovali, neboť si od něj slibují změnu politického vedení. O tom, do jaké míry se tento bezesporu oprávněný požadavek potká se skutečností, je možné jen divoce spekulovat. Každopádně od vůdce junty Cola Goita opakovaně zaznívá, že jím realizované kroky vlastně reflektovaly přání společnosti.

Sám Cola Goita byl po léta významným činitelem v oficiálních vojenských strukturách země — v roce 2015 vedl například operaci proti džihádistům, kteří zaútočili na hotel v hlavním městě Bamako. Slyšet o nastolení ústavních pořádků od někoho, kdo jako voják podporoval léta IBK, je přinejmenším úsměvné, v africké realitě však příznačné.

Okolní hráči

Vzhledem ke geopolitickému významu země váží události v Mali pozornost také vnějších aktérů, kteří mají strach z rostoucího chaosu. Ve snaze předejít naprosté desintegraci byla zahájena série jednání za účasti západoafrické regionální organizace ECOWAS, která již v minulosti intervenovala do řady regionálních konfliktů a mohla by přispět k uklidnění situace. Jejím určitým nedostatkem je ale skutečnost, že fakticky nejsilnějším článkem uskupení je anglofonní Nigérie. Ta je ostatními — převážně frankofonními — státy chápána jako regionální hegemon, který prostřednictvím ECOWAS usiluje o posílení svých vlastních mocenských pozic.

Idea, že by byl do čela země znovu dosazen IBK, se již během prvních minut rozhovorů mezi členy junty a ECOWAS zprostředkující jednání ukázala jako lichá. Současně někteří ze členů ECOWAS, jmenovitě například prezidenti Pobřeží Slonoviny a Guiney, tlačí na to, aby odpověď ze strany organizace byla co nejdůraznější a napomohla bývalému okolí prezidenta (když už jeho pozice není obnovitelná) k znovu obnovení pořádku. Motivuje je k tomu čistě praktický zájem, a sice strach z toho, že by se podobná situace mohla odehrát i u nich doma. Oba totiž už notně přesluhují, což nesou občané jich zemí s čím dál větší nelibostí.

Převrat z Mali tak může pomyslně podnítit sérii vnitropolitických změn v celém západoafrickém regionu, jejichž výsledek však nelze v současnosti ani odhadovat. Toho se konečně bojí i Evropská unie či OSN, jejichž orgány bezprostředně po oznámení převratu a zatčení IBK volaly po politikově propuštění a obnovení ústavních pořádků. Africká unie pozastavila Mali členství a deklaruje jeho obnovení až poté, co se země vrátí k vládě zákona. To však s přihlédnutím k realitě Mali znamená v podstatě obnovení statu quo, proti čemuž budou zas zřejmě vojáci, a především lidé, kteří donedávna žádali změnu režimu v ulicích.  

    Diskuse