Okolnosti prezidentských voleb v Pobřeží slonoviny mohou nepříznivě ovlivnit celý region

Josef Kučera

Události kolem prezidentských voleb, jež proběhly v Pobřeží slonoviny minulý týden, mohou způsobit vzestup napětí v celém regionu. Země je totiž největším světovým výrobcem kakaa a zaměstnává miliony pracovníků ze sousedních států.

Alassane Ouattara se navzdory svým proklamacím rozhodl na post prezidenta Pobřeží slonoviny kandidovat potřetí. Úspěšně. Podle opozice tím porušil ústavu. Foto FB Alassane Ouattara

Ve stínu prezidentských voleb ve Spojených státech se v minulém týdnu odehrálo ještě jedno volební klání. Volby v Pobřeží slonoviny (Cote d’Ivoire) byly v porovnání s těmi americkými neméně zajímavé, ovšem s tím rozdílem, že držitel úřadu svůj post suverénně obhájil. Přesto by zápletka volebního klání v této téměř třicetimilionové zemi v západní Africe mohla vydat na thriller. Takže co se vlastně stalo?

Minulé úterý volební komise ohlásila, že současný prezident Alassane Ouattara obhájil svůj mandát ziskem 94,27 %. To se ovšem stalo poté, co dva hlavní opoziční protikandidáti vyzvali své voliče k tomu, aby sobotní volby bojkotovali. Jejich hlavním argumentem bylo, že třetí mandát v řadě, jehož by stávající prezident v případě úspěchu dosáhl, by byl v rozporu s ústavou.

Alassane Ouattara k zisku svého třetího mandátu využil výjimečného stavu, který v zemi panuje od května v souvislosti s epidemií covidu-19, během něhož zároveň zemřel předpokládaný nástupce současného prezidenta z vládnoucí strany. Ouattara se tak navzdory svým proklamacím o maximálně dvou termínech rozhodl kandidovat potřetí.

Mezinárodní společenství se dlouhodobě obávalo, že zemi může čekat podobný scénář jako na přelomu let 2010 a 2011, kdy ji po volbách zachvátila občanská válka. V jejím průběhu zemřelo na tři tisíce lidí a situaci vyřešily až francouzské jednotky pod mandátem Rady bezpečnosti OSN, které předaly vládu právě Ouattarovi. Tomuto scénáři nasvědčovalo i předvolební násilí, jemuž prokazatelně padly za oběť tři desítky lidí. Zároveň ale panoval optimismus, že případné hladké vítězství současného prezidenta eskalaci politického násilí zastaví.

Bohužel souhra Ouattarova jasného vítězství a bojkotu ze strany opozice vytvořila pro mobilizaci a potenciální politické násilí mnohem větší prostor, než se předpokládalo. Situace je o to složitější, že severní (muslimské) oblasti Pobřeží slonoviny sousedí s nestabilními státy Sahelu jako je Mali a Burkina Faso.

Pobřeží slonoviny je totiž největším světovým producentem kakaa a v tomto segmentu působí zhruba tři miliony pracovníků ze sousedních zemí, především z Burkiny Faso. Případné politické násilí může potenciálně znamenat i radikalizaci těchto (povětšinou mladých) pracovníků. Kromě samotného zdražení kakaa na světových trzích bychom se tak mohli dočkat i zhoršení už tak poměrně špatné bezpečnostní situace v oblasti.