Když Angela Merkelová v létě tohoto roku ohlásila vznik ambiciózního německého Marshallova plánu pro Afriku, rozpoutala tím diskusi o přehnanosti cílů takové iniciativy a pochyby ohledně její realizovatelnosti. V těchto diskusích ovšem často zůstal opomenut fakt, že Evropská komise tou dobou již finišovala s přípravou spuštění vlastního obdobného, a rozhodně ne méně ambiciózního plánu — Evropského plánu vnějších investic (External Investment Plan). Ten byl po roce příprav spuštěn v září 2017 a spolu s jeho zřízením vznikl i Evropský fond pro udržitelný rozvoj, z něhož mají být rozvojové iniciativy plánu financovány. Na konci listopadu se pak tento plán stal jedním z klíčových bodů projednávaných na summitu mezi Africkou a Evropskou unií v Abidjanu na Pobřeží slonoviny.

Summit, který se konal mezi zástupci obou mezinárodních organizací již popáté, se věnoval nejpalčivějším problémům, které spolupráci mezi kontinenty tíží — otázkám migrace, s ní spjaté problematiky otroctví v Libyi, investicím a vytváření pracovních míst, a to s ohledem na rostoucí mladou populaci na kontinentě. Evropský plán vnějších investic je v tomto ohledu představován jako potenciálně dlouhodobé řešení těchto problémů. Měl by přilákat soukromé investory do projektů, které povedou k ekonomickému růstu a vytvoří prostředí, ze kterého nebude třeba emigrovat za lepšími podmínkami pro obživu jinam.

Evropský plán investic je předně vnímán jako odpověď na migrační krizi, jako snaha řešit příčiny přímo v regionech jejího zdroje, tedy i v Africe. Plán je chce řešit ze středně- až dlouhodobé perspektivy. Nejedná se tedy o rychlou odpověď, která by hasila současné problémy spjaté s migrací, ale o iniciativu, která by podobné krizi pomohla v budoucnu předejít nebo ji zmírnit.

Evropský plán investic se tak bude soustředit na realizaci iniciativ a projektů, které povedou k inkluzivnímu a udržitelnému rozvoji a vytvoří pracovní místa skrze investice do rozvoje soukromého sektoru. Reaguje tedy na demografické trendy, zejména vysokou nezaměstnanost mezi mladou populací: 60 procent populace Afriky tvoří lidé ve věku do 25 let. Dále pak také na situaci, kdy od finanční krize roku poklesl celkový objem přímých zahraničních investic na kontinent, přičemž zbylé investice se koncentrovaly do zemí s nerostnými surovinami. Konkrétně: v roce 2012 směřovalo 72 procent investic do pouhých deseti zemí.

↗

Vybudovat prostředí, ze kterého nebude třeba emigrovat za lepší obživou jinam. Foto Impakter

Evropský plán investic je pro EU a zejména pro daňové poplatníky členských států výhodný nejen kvůli svému zaměření na migraci. Výhodu představuje i způsob financování projektů, který lze zařadit k stále rostoucímu trendu využívání mechanismů „blendingu“. Jedná se o takovou modalitu rozvojové asistence, v jejímž rámci se kombinují finanční příspěvky z EU ve formě jak investičního grantu, ručení za půjčky, technické pomoci, tak i půjčky ze strany dalších rozvojových partnerů, investičních bank a vlády.